Hořkosladkost vraždy

47

Netušil jsem, co dělat. Přecházel jsem po pokoji. Brečel. Panikařil. Vysvlekl jsem se z oblečení, na kterém byly kapky krve, ale recepční si jich nevšimla. Dal jsem si ledovou sprchu. Poté jsem zatáhnul všechny závěsy a ponořil sebe do takové černočerné tmy, v jaké byl můj život už několik let.