Hadí krev ✔

13. Závistivá Weasleyová

Zasténala jsem, když mě v očích zaštípaly sluneční paprsky. Přitulila jsem se blíže ke svému velkému plyšovému medvědovi a přehodila si přes něj nohu. To, že to není můj oblíbený plyšák jsem zjistila až když se mi Malfoyova teplá dlaň začala od vnitřní strany kolene posouvat pomalu nahoru, až se dostala k mému pozadí.

,,Co si myslíš, že děláš?" Vyjekla jsem a urychleně se od Malfoye odtáhla. On mě však se smíchem zatáhl znovu pod deku, kde mě překlopil tak, že jsem ležela pod ním. Všimla jsem si jeho oblečení, které bylo bůh ví kde. Byl oblečen jen v kalhotách a proto mi dalo hodně práce na něm neviset pohledem, jako tehdy ve Velké síni.

,,Momentálně nic neškodného, jen ti oplácím všechno to dotýkaní, mazlení a spousty dalšího, co jsi mi věnovala včera v noci," zašklebil se na mě a začal mě lechtat na bocích a podbřišku. Svíjela jsem se pod ním tak mocně, že si na mě musel sednout obkročmo, abych ho neshodila. Oči se mi zalily slzami od smíchu, které se mi začaly kutálet po tvářích, které mě bolely. 

,,Přestaň, Draco! Prosím!" Škemrala jsem a vůbec nás nepoznávala. Dalo by se říci, že nás včerejší noc dost změnila, jelikož jsem nikdy nezažila chladného Draca Malfoye s tak zářivým úsměvem, který by nevěstil nic špatného.

,,Jak jsi mi to řekla?" Zamrkal překvapeně a já s ním. Neměla jsem nejmenší tušení, proč jsem ho oslovila jeho křestním jménem, neboť jsem to doposud nikdy neudělala. 

,,Nijak," snažila jsem se to zamluvit a spojila rty tvrdě k sobě, takže vytvořily úzkou linku.

,,Ty jsi mi řekla jménem?" Dostal ze sebe stále zaraženě a pomalu se ke mně přibližoval svýma bouřkově šedýma očima. Se rty stále pevně spojenými jsem zavrtěla hlavou na nesouhlas.

,,Nelži mi," zašeptal, znovu starý Malfoy, jež se rty přikradl k mému uchu a otřel se jimi o mou kůži. Náhle mi svitlo, že ne každý se dokáže změnit a už vůbec ne během jedné noci.

,,Můžu ti lhát, jak chci, Malfoyi," ušklíbla jsem se a shodila ho ze sebe, na tvrdou, mramorovou zem. Zaskuhral a přiložil si ruku na svá bolavá záda.

,,Snapeová, bylo tohle nutný?" Postěžoval si a vstal. Také jsem vstala a překvapením pro mě bylo, když jsem spatřila své tělo bez hábitu, sukně, punčoch a svetru, které tvořili velkou část uniformy, v níž jsem včera večer usínala. Byla jsem oblečena pouze ve spodním prádle a košili.

,,Malfoyi, co to má znamenat?!" Křikla jsem po něm a vydala se k němu. Nestyděla jsem se, ale byla jsem hodně nakvašená. 

,,Večer ti byla zima, to víš sama a já zase vím, že nejlépe se lidé zahřejí, když jsou vysvlečení," ušklíbl se na mě a sklonil se, aby mohl ze země sebrat své oblečení. Sebral i mé, které mi podal. ,,Mimochodem, nemáš zač, za to že jsem tě v noci nenechal umrznout," prohodil jen tak, mimochodem a sprostě odešel.

•••

Visela jsem zavěšená na větvi, hlavou dolů a sledovala dění před sebou. George a Fred se společně se svými dvěma mladšími sourozenci bavili jakousi hrou, když si z ruky do ruky přehazovali míček, z něhož šlehaly neškodné jiskry.

Začínalo se stmívat a zchylovat k dešti, když ke mně přišel od ucha k uchu usněvavý Harry a vzal můj obličej do dlaní. ,,Ahoj,"začal.

,,Ahoj, co ty tu?" Oplatila jsem mu pozdrav s úsměvem a nechala ho, aby mi líbl malý polibek na rty.

,,Jdu se podívat na tu nejkrásnější bělovlasou osobu na světě," zalichotil mi, když v tom jsem spatřila v dálce Malfoye a unaveně protočila očima.