Hadí krev ✔

7. Svlékající pohledy

Po boku Lenky a Ginny Weasleyové, která byla ve stejném ročníku jako Lenka jsem stála ve Velké síni a sledovala dvojčata Weasleyovi, která se pokoušela přelstít věkovou hranici.

Po pár okamžicích se z jejich mladých těl a z jejich silné kůže se staly seschlé švestky, opatřeny bílými vlasy a plnovousy. Smích se nelinul jen z mých úst, ale také z úst jich samých a každého jiného, který to spatřil.

,,Annyo!" přiřítila se ke mně Lydie s Beth a jejím bratrem Adrianem v patách. Adrianova přítomnost mě lehce rozhodila, ale přišla jsem blíže k nim a byla vystavena potlesku a veselého smíchu svých kamarádek.

,,Co se děje?" nechápala jsem a vyčkala na odpověď, která překročila hranice mého očekávání.

,,Jsi zmijozelská chytačka!" vykřikla celá bez sebe Beth a vrhla se mi okolo krku, kde mi pískala do ucha. Zasmála jsem se a lehce ji od sebe odtáhla, abych spatřila uznalý pohled jejího bratra.

,,Jen jsem ti přišel pogratulovat. Už dva roky jsem se nemohl dočkat, až někdo to odbarvený pako nahradí, takže gratuluji," usmál se na mě a když mi potřásl rukou, zmizel.

,,To je všechno super," uznala jsem. ,,Ale jak se to stalo?"

,,Stalo se to úplně jednoduše," usmála se Lydie. ,,celý tým se stal svědkem tvých skvělých manévrů a Flintovi jsi se také zalíbila. Měla jsem pravdu, když jsem prohlásila že s Dracem nemáme šanci vyhrát školní pohár, protože je zaslepený nenávistí k ostatním kolejím a ke všemu posedlý čistou krví. K tomu všemu, se Draco pěkně zesměšnil, když si myslel že dokáže všechno, sama jsi to viděla a málem kvůli jeho hlouposti přišla o život."

,,Ale co ty Nimbusy?" otázala jsem se, při vzpomínce na košťata, kterými si Malfoy koupil místo ve famfrpálovém týmu.

,,Každý má své vlastní koště doma, necháme pro ně poslat. Přeci jen, ten model už je dva roky starý a už jsou i rychlejší košťata. A navíc, na rychlosti ani tak nezáleží jako na dovednostech, jen si vezmi Weasleyovi. Jsou to skvělý odrážeči a přitom létají na Zametácích."

,,Mluvil tu o nás někdo?" vynořil se za mým levým ramenem jeden z dvojčat, načež se za mým pravým vynořil druhý a doplnil svého bratra. Jejich bílé plnovousy přímo lákaly k mnutí. ,,Slyšeli jsme snad chválu od zmijozelských?"

,,Co se vám stalo?" rozesmáli se černovlásky na celé kolo a Fred s Georgem je jen probodli pohledem, než se sami začali smát.

,,Jelikož nám bude sedmnáct už za pár měsíců," začal jeden. ,,Jsme toho názoru že máme právo se přihlásit. Problém je ale v tom, že nás ta hranice nepustila ani když jsme vypili stárnoucí lektvar," dokončil vysvětlení druhý a já v duchu zaklela nad tím, jak mi život stěžuje fakt, že je nerozeznám. ,,Takže, proč jste o nás mluvili?"

,,Nemluvili jsme o vás ve zlém, nebojte. Jen jsme probírali Malfoyův odchod z týmu a to, že s ním odešla i košťata," vysvětlila jsem.

,,A já jako příklad uvedla vás dva. Létáte sice na Zametácích, ale hrajete skvěle. Mít tak nebelvír tak dobrého chytače, jako je Harry dříve, zmijozelu by se pohár nejspíše nikdy nedostal do rukou," zalichotila jim Lydie. Nezdálo se ale, že by to zrzci brali nějak na vědomí. Spíše je uchvátil fakt o tom, že Malfoy už není součástí famfrpálového týmu.

,,Kdo ho nahradil?" vydechlo dychtivě jedno z dvojčat a tak jsem chvíli zaváhala, než jsem se jim přiznala.

,,Já."

,,To je skvělý!" prohlásili oba jednohlasně a oba do mě zaklesli své rámě, načež mě otočili a vydali se semnou k místu, kde seděla Lenka s Ginny, ale nyní i s Harrym, Ronem a Hermionou.

,,Hádejte kdo je nový chytač zmijozelu?" vykřikla dvojčata na mé nebelvírské kamarády, kteří hleděli jak šokovaně, tak připraveně na další Weasleyovský žert.

,,Jak nový?"

,,Oni vyhodili Malfoye?"

,,Tak kdo?"

,,Dala bych si puding" ozvala se Lenka a přerušila salvu otázek, která se dychtivě drala z úst mých kamarádů a kamarádek.

,,Za pár minut začne večeře, Lenko," odpověděla pohotově Ginny Weasleyová, než upřela zvědavě pohled na své starší bratry. ,,Tak kdo je nový chytač?"

,,Tadyhle Snapeová," usmál se jeden zrzek a zacuchal mi vlasy.

,,Frede, nech ji přece," osopila se na něj Hermiona a pogratulovala mi, stejně jako ostatní.

,,Co na to říká tvůj táta?" zeptal se Harry a poklepal na místo vedle sebe, kam jsem si sedla.

,,Nejspíše to ještě neví," skousla jsem si nervózně ret a pokrčila rameny, s pohledem upřený na mastné vlasy mého táty.

Ten sledoval kruvalské studenty, kteří tam hromadně vhazovaly lístky se svými jmény. Poté jeho oči přelétly ke dveřím, od kterých se ozýval hlasitý smích a tak jsem se tím směrem otočila také.

Nikdy by mě nenapadlo, že budu na Malfoye zírat se zalíbením, ale nemohla jsem odtrhnout oči. Vlasy, které byly vždy pečlivě uhlazeny, měl v roztomilém rozcuchu a tvářil se tak zmučeně, že se dalo předpokládat, že před pár okamžiky vstával.

Proto, když procházel uličkou a smál se na Blaise Zabiniho, si zapínal dolní knoflíky u košile, tudíž se jeho vypracovaná hruď přímo drala na světlo.

,,Nyo? To si děláte srandu!" začala jančit Ginny a zamávala mi svou dlaní před obličejem, což mě vrátilo zpět mezi mé přátele.

,,No?"

,,Ty tady pohledem svlékáš Malfoye?" uchechtla se a když jsem stále nedokázala pochopit, jak přišla na to, že zírám na něj, ukázala prstem na můj ret, který jsem si prokousla.

,,Doprdele," ulevila jsem si a natáhla se pro kapesník, který čekal v kapse mého hábitu. ,,Myslím že půjdu, uvidíme se na astronomii, čau!" rozloučila jsem se se všemi spěšně a uličkou mezi dvěma stoly jsem zamířila k východu z Velké síně.

,,Tak svlékání se nám zachtělo," uchechtl se předemnou Malfoy. ,,A já si zrovna zapnul tak pracně košili," posmutněl na okamžik a tak jsem jen obrátila oči v sloup a snažila se ho obejít. Marně.

,,Pusť mě, nebo to skončí hůř než lechtající kletbou," varovala jsem ho a přitom pohrozila ukazováčkem.

,,A jak? Svlékneš mě?" zavtipkoval znovu a přiblížil se ke mě ve chvíli, kdy jsem k němu byla otočena zády, abych zjistila zda někdo vnímá náš rozhovor. K mému neštěstí ho vnímali moji přátelé, profesoři a Zmijozelštní studenti.

,,Tebe bych se nedotkla ani násadou koštěte," ušklíbla jsem se nad jeho sebevědomím a zkusila se protlačit podruhé. Marně.

,,To samé ale nejde říci o těch krvezrádcích, se kterými se přátelíš, že?" zasmál se povýšeně a přiložil svou chladivou dlaň na mou rozpálenou tvář. ,,Mohla by jsi toho hodně dokázat, tvůj otec je uznalý kouzelník a kdyby jsi chtěla, ve zmijozelské elitě je pro každého zmijozela místo," lákal mě slizce a to už jsem se neudržela.

Jakmile mé uši zaslechly nadávku, určenou mým přátelům, pěsti se mi sevřeli a jedna v onen moment vystřelila reflexně do vzduchu a udeřila tu alabastrovou makovici.

~

Další opravený díl je za námi:) Dobrou noc všem přeživčím, ale já už padám😂❤

-Jamie