Stark's Princess《Avengers》✔[Probíhá korekce]

19.Výslech

Probudilo mě pípání přístrojů. Pomalu jsem otevřela oči. Byla jsem v nemocniční části Toweru. Takže to nebyl sen a já jsem zpátky doma. Poprvé za těch šest měsíců mnou projela vlna štěstí. Sedla jsem si a začala jsem si sundávat všechny ty hadičky. Vzápětí se přiřítila sestra.

„Měla byste zůstat ležet, slečno.“ zděsila se.

„Neměla. Je mi fajn.“ odbila jsem jí.

„Mohla bych se zeptat, co bylo agentovi Barnesovi?“ otočila jsem se u dveří.

„Už jsme ho pustili.“ usmála se.

„A jak dlouho jsem byla mimo?“ zeptala jsem se ješte.

„Dva dny, slečno.“ usmála se znovu.

Vyšla jsem z pokoje, rozešla jsem se rovnou k výtahu a namířila si to do obýváku. Tam překvapivě všichni seděli. Dokonce i Peter s Jess.

„Co tu sedíte jak hromádka neštěstí, když nás máte zpět.“ křikla jsem od výtahu.

„Kate?“ otočili se na mě.

Ve vteřině jsem byla u Tonyho v objetí. Ukáplo mi pár slzy, ale štěstí.

„Chyběla si mi. Myslel jsem, že jsem tě ztratil.“ zašeptal a zesílil objetí.

„Taky si mi chyběl, tati.“ špitla jsem.

„A my ne?“ ozvali se ostatní.

„Vy všichni jste mi chyběli.“ usmála jsem se.

Tony mě pustil a vystřídali ho ostatní. Jako poslední byl Bucky.

„Tohle už mi nikdy nedělěj.“ zašeptal.

„Zatím to nemám v plánu.“ zasmála jsem se.

„To bychom ti radili.“ zasmáli se ostatní.

„A kde je vlastně Steve?“ zeptala jsem se zklesle.

„Nevíme. Zmizel hned po tobě.“ odpověděl mi Bucky.

„Pane, volá vám Fury.“ ozval se Jarv.

„Jarve, ráda tě slyším, kamaráde.“ křikla jsem do prostoru.

„Já vás také, slečno“ odpověděl mi.

„Vítejte zpět Starková.“ objevil se na obrazovce Fury.

„Děkuji. Ale kvůli tomu, abyste mě přivítal, určitě nevoláte. Takže kdy musím přijít?“ šla jsem rovnou k věci.

„Jste vážně chytrá. Bylo by nejlepší hned.“ opdověděl.

„Dobře. Dejte mi dvě hodiny.“ mrkla jsem na něj.

„Budu vás očekávat.“ řekl a vypl to.

„Jsi si tím vážně jistá?“ optal se mě starostlivě Tony.

„Jo. Lepší teď než později. Navíc čím dřív tím dřív budeme moct začít hledat Steva.“ pousmála jsem se.

„Dobře. Ale letíme všichni.“ rozhodl.

„Fajn, tak za dvě hodiny u quingetu.“ zasmála jsem se a vydala se k sobě.

Zavřela jsem dveře a rozvalila jsem se k sobě na postel. Jak mi chyběla. Všechno mi tu chybělo.

„Jarve, pust prosím můj playlist.“ poprosila jsem ho.

Pokojem se rozlehla melodie první písničky. Konkrétně Charlie Puth - Attention. Začala jsem si potichu pobrukovat, až s toho vyšel tichý zpěv. Přece jen nemusí mě slyšet všichni. Zvedla jsem se z postele a namířila si to ke skříni. Chvíli jsem do ní jen tak čuměla a přemýšlela, co si vezmu. Dobře bylo to víc než chvíli. Jelikož se venku zatáhlo a začalo i pršet, rozhodla jsem se pro černé džíny a černobílé pruhované tričko. Zchodila jsem ze sebe oblečení a vlezla si do sprchy. Půl hodinová sprcha musela bohužel stačit, jelikož zase nestíhám. Vylezla jsem, oblékla se a vlasy vysušila ručníkem. Přešla jsem k zrcadlu, kdy jsem zamaskovala monokl pod okem a nanesla řasenku. V pokoji jsem si ještě nazula kotníkové boty, na hlavu nasadila černou beanny s nápisem Bad Girl a oblíkla si khaki bundu. Potom už jsem si to směřovala rovnou ke quingetu.