Stark's Princess《Avengers》✔[Probíhá korekce]

9.Vzpomínky a pláž

Ráno jsem se po hodně dlouhé době probudila sama od sebe. Přemýšlím, jestli se to vůbec někdy stalo. No tak jsem se aspoň pořádně vyspala. Až když jsem se protáhla a rozvalila se po celé posteli, došlo mi, že už tu Wanda není. Ještě chvíli jsem se převalovala, než se ozval můj žaludek. Otráveně jsem se zvedla z postele a zamíříla si to rovnou do kuchyně. Jakmile jsem otevřela dveře, tak mě do nosu praštila úžasná vůně lívanců. Líp dnešek začít nemohl.

„Dobré ráno.“ přišla jsem s úsměvem do obyváku.

„Tady se někdo dobře vyspal.“ ušklíbl se Sam.

„Ne dobře ale úžasně.“ oplatila jsem mu úšklebek.

Potom jsem se rozešla rovnou do kuchyně.

„No neříkej, že si je uvařil sám.“ zasmála jsem se, když jsem uviděla Tonyho stát u plotny.

„No a ty si přišla o snídani do postele.“ zasmál se taky a otočil se na mně.

„Já za to nemůžu. To ta neodolatelná vůně.“ sedla jsem si ke stolu.

„Tak tady máš ty vůně.“ usmál se a podal mi talíř s lívanci.

„Děkuju.“ zavýskala jsem, jak malé dítě.

„Jak malá.“ prohodil pobaveně Tony a odešel pryč.

No jo. Proč by ten bordel uklízel. Protočila jsem pobaveně oči a s chutí se pustila do jídla. Když jsem dojedla to skvělé, talíř jsem odnesla do dřezu a pomalu začala uklízet tu spoušť. Ani ne za čtvrt hodiny jsem měla uklizeno. S až moc velkou dávkou radosti jsem se rozešla do obýváku. Tam vedli vážnou debatu Tony, Nat a Bucky.

„Co řešíte?“ hupsla jsem do křesla.

„To proč máš tak dobrou náladu. Že ty si něco hulila?“ koukl na mě podezřívavě Tony.

„Až tak po tobě nejsem. Doufám.“ ušklíbla jsem se a větě dala pořádný nádech sarkasmu.

„Myslím, že jste si dost podobní.“ pronesla až moc upřímně Nat.

„Geny.“ mrkla jsem na ní s úsměvem.

„Nechci vás rušit kočky, ale musíme jet Nat.“ vložil se do naší debaty příchozí Clint.

„Vy někam jedete? A beze mě?“ zamračila jsem se a založila si ruce na prsou.

„To si vyřiď s Furym. Ten nás posílá na misi. A nebuď uražená.“ věnoval mi úsměv.

„Neboj, vyřídím. A kdo všechno jede?“ oplatila jsem mu úsměv a koukla po ostatních.

„Já, Clint, Natasha, Tony a Bucky.“ odpověděl mi Sam

„A co Steve?“ vyzvídala jsem dál.

„Ten nejede.“ odpověděl mi tentokrát Bucky.

„No nic. Pojedeme, ať jsme co nejdřív doma.“ zavelel Tony.

Společně s nimi jsem se rozešla ven ke quingetu.

„Dejte na sebe pozor. A žádný blbosti.“ upozornila jsem je a všechny je objala.

„Do večera jsme tu. Hlavně nezboř vilu. A kdyby něco, dej nám hned vědět.“ věnoval mi Tony starostlivý pohled.

„To nemůžu slíbit. Přece jenom jsem Starková.“ zasmála jsem se.

Taky jsem se zasmál a zmizel v quingetu. Hned, jak mi zmizeli z dohledu, jsem se vydala zpět dovnitř. Tedy konkrétně k sobě. Ze skříně jsem si vzala spodní prádlo, černé kraťasy, bílé tričko s černým nápisem BROOKLYN a černobílou kostkovanou košili, kterou si asi nejspíš zavážu kolem pasu.  S tím vším jsem si zalezla rovnou do koupelny. Převlékla jsem se a přešla k zrcadlu. Vlasy jsem si trochu natočila a nanesla řasenku. Vylezla jsem z koupelny a popadnu bílé Nike. Když jsem si zavazovala druhou tkaničku, ozvalo se klepání.