Bieber's Secret Girl(cz) ✔️

Část 54✔️

Opět se posunele trošku dál, blíž přítomnosti, jelikož období těhotenství nebylo úplně příjemné a vlastně se nedělo nic zajímavého. Jediné, co doteď vím je, že už jsem to chtěla mít za sebou.

o šest měsíců později

,,Justine, prosím. Já už to nevydržím" pomalu brečím. Mimochodem, vítejte zpět. Po šesti měsících. Vlastně zmiňuji zrovna tento den, protože mám každým dnem rodit a už se nemůžu dočkat. Miminko je jen jedno, jestli holka nebo kluk, to nevíme, ale pokud to bude holka, bude to Diana. Pokud chlapeček, Justin by chtěl Billa a já se tomu nebráním. Vlastně jsem to trošku tušila, protože to říkal kdysi v nějakém rozhovoru. Chtěl Billa, má ho mít. Nemohli jsme totiž najít žádné jméno a tohle bylo dokonalé. No zpět k situaci. Bolesti a kontrakce vůbec neutichají a já bych teď byla radši mrtvá, než tohle zažívala dál. Justin mě vzal do náruče a nesl mě do auta. Neskutečně se mi ulevilo, když jsme byli na cestě do nemocnice.

pohled justina

Bylo mi jí tak líto. Musí tohle všechno trpět, kvůli nám. Nejradši bych si to s ní vyměnil. No, vlastně ani ne, ale rozhodně jí to nezávidím.

Přijel jsem před nemocnici a vystoupil z auta. Vzal jsem Kate znovu do náruče a nesl ji do nemocnice. Jakmile jsem otevřel dveře, všichni se zastavili v pohybu a sledovali mě.

,,Nebojte, jdem jen rodit. Nikdo neumírá. Můžete pokračovat ve své práci." začal jsem být mírně sarkastický. Přišel jsem k recepci a snažil se usmál na sestru. Očividně mě ani nezaregistrovala.

,,Ehm, ehm" nadhodil jsem si Kate, aby mi nespadla.

,,Dobrej. Hele nechci rušit, ale má snoubenka bude za chvíli rodit a má v sobě jaksi moje dítě a já nespal asi 72 hodin, takže už mi docela ubývají síly. Tak kdybyste laskavě mohla..." sestra se hned zvedla a pohotově podala vozíček.

,,Díky"

,,Justine, potřebuju za Teodorem Sme..."

,,Kathryn!" otočil jsem se a viděl doktora Smeltinga, jak jde k nám. Kate si očividně oddychla.

,,Teodore, já už to dýl nevydržím, ať už je ten prcek venku." zaklonila hlavu a zhluboka dýchala. Mučil mě pohled na ni. Podíval jsem se na doktora a ten mi věnoval soustrastný pohled.

,,Pojďte se mnou, přeci jen něco zkusit můžeme" řekl doktor a šel někam chodbou. Vzal jsem vozíček a jel s Kate za ním.

,,Tak, Kate, sedni si tady na ten balón a pomalu se na něm houpej a nadzvedávej" přišli jsme do nějaké nejspíš předporodní místnosti. Byla vymalována teplými barvami a působila útulně. Byly tu různé pomůcky, pro rodící maminky. Kate jich spoustu zkusila a postupně se její křeče vzdalovaly. Cítil jsem to. Poznal jsem to z její mimiky.

Stačil jediný pohyb a pokojem se ozval křik.

,,A je to tady" tleskl si Teodor a šel ke Kate.

,,Výborně Kate, plodová voda odtekla. Justine, prosím, pohlídej jí. Zajdu pro ostatní" řekl doktor a odešel. Okamžitě jsem přešel ke Kate a objal ji.

,,Justine, já se strašně bojím" zabořila tvář do záhybu mého ramene a já ji pevně objal.

,,Neboj, lásko. Už to bude za tebou" Kate znovu zaskučela bolestí a já myslel, že z toho zvuku, který mi stále rezonoval v uších, zešílím.

,,Tak slečno Sparksová, můžeme jít na to." řekla nějaká sestra a brala mi Kate z rukou.

,,Justine, musíte teď počkat venku" otočil jsem se na Teodora, který stál u dveří. Přikývl jsem a šel k automatu s kávou.

***

Po páté hodině a čtvrté kávě jsem přestal vnímat. Seděl jsem na nepohodlné plastové židli a nervózně klepal nohou. Kdo si nevzal mobil a nechal ho doma? Já. Opřel jsem se o židli a zavřel na chvilku oči. Však deset minut mě tu nikdo potřebovat nebude.

***

Probral mě křik. Okamžitě jsem si protřel oči a podíval se na hodinky 3 hodiny ráno. Ajaj. To nebylo rozhodně 10 minut. Rozešel blíž ke dveřím porodního sálu.

,,Ale já ho tady chci! Já ho tady potřebuju!" slyšel jsem a pak se dveře otevřely. Teodor.

,,Justine, můžete? Kate Vás potřebuje" přikývl jsem. Nasadili mi sterilní plášť a poslali mě za Kate. Když mě viděla, unaveně se na mě usmála a já chytl její ruku.

,,Jsem tady"

***

,,Tak a teď naposled zatlačte" nevím jestli to bylo na Kate nebo na mě, ale udělal jsem to. Kate zakřičela a najednou byl slyšet dětský pláč.

,,Je to kluk" víc jsem neslyšel. Soustředil jsem se jen na výraz Kate, který vyzařoval uklidnění.

Votes prosím <3