Kačka- Ahoj Honzo. Honza- Ahoj. Kačka- Moc se omlouvám . Honza- Ty se nemáš za co omlouvat, omlouvat bych se měl já. Neměl jsem tě pouštět samotnou. Kdybych na tebe nekřičel nic by se nestalo. Kačka- Ty za nic nemůžeš. Akorát poslední dobou nám to moc neklapalo tak mě napadlo že...
Nenechal mě domluvit a hned mi skočil do řeči.
Honza- Ne Kačko, já tě nechci ztratit. Kačka- Promiň. Ahoj.
Položila jsem telefon a začala brečet. Po chvilce přišel do pokoje Táta.
Petr- Zlato co se stalo?
Zeptal se a vtáhl si mě do objetí.
Kačka- Rozešla jsem se s Honzou. Myslím že to tak bude lepší, poslední dobou to mezi náma moc neklape.
Petr- To mě mrzí.
Kačka- To je v pohodě.
Petr- Víš co? Zlepšíme ti náladu. Oblékni se a pojedeme do kina a na večeři.
Kačka- Ne to ne, určitě máš hodně práce.
Petr- Seš pro mě důležitější než práce.
Řekl a dal mi pusu do vlasů. Šla jsem se převlíct. Vzala jsem si :
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jeli sme do kina a na večeři, víc jsem si to užít nemohla.
Kačka- Děkuju tati, za všechno. Petr- To je přece samozřejmost, si moje dcera. Kačka- Mám tě ráda. Řekla jsem a objala ho.
Táta odešel do obýváku. A já si chtěla na mobilu pustit písničky. Sáhla jsem do kapsy pro mobil, ale nemohla jsem ho najít. Já ztratila mobil! Rozbrečela jsem se. Jak to řeknu tátovi? Naneštěstí do pokoje vešel táta, když jsem brečela.
Zakývala jsem hlavou a dala hlavu na Petrovo rameno. Ani nevím jak, ale po chvilce jsem usla. Uš jsem cítila jenom jak mě někdo položil na postel a přikryl.
