6.

216 12 1
                                    

Pohled Kačky

Vzbudila jsem se doma a vedle mě seděl Petr s Natkou. Hrozně mě bolelo břicho.

Kačka- Tati?
Petr- Beruško, bolí tě něco?
Kačka- Trošku břicho. Co se stalo?
Petr- Přinesl tě Honza že tě prej vyděl jak ti někdo dává pěstí do břicha. Nevíš kdo to byl?

Uš si vzpomínám šla jsem parkem a potkala Tomáše a ty mě zbili. Mám jim to říct? Co když si to udělám eště horší. Cítila jsem jak mi po tvářích tečou slzy.

Natka- Zlato nebreč nemusiš nám to teď říkat.
Petr- Jo a mám ti vyřídit od Honzi ať mu potom napíšeš jestli seš v pořádku.
Kačka- Já mu zavolám.

Petr uš odešel a já zavolala Honzovi a domluvili jsme se že přijde. Po chvilce někdo zaťukal na dveře.

(K-Kačka) (H-Honza)

K-Dále.
H- Ahoj zlato, jak ti je?
K- Mám břicho plných modřin a hrozně to bolí, jinak dobrý.
H- Je to moje vina. Kdybych tě nenechal jít samotnou, tak se ti to nestalo.
K- To neříkej.
H- Víš kdo to byl?
K- Vím, ale nesmím to nikomu říct.
H- Zlato, mohli by ti to udělat znova. Neboj se a prosím řekni mi to.
K- Byli to spolužáci ž bývalý školy. Rodičům jsem řekla že přestupuju kvůli kamarádce, ale doopravdy jsem přestoupila kvůli nim. Každej den ve škole mě furt mlátili.

Řekla sem a začala brečet.

H- Neplakej.
Řekl a utřel mi slzu co mi stékala po tváři.
Teď to ale musíme říct tvým rodičům.
K- Ne prosím ne.

Pozdě Honza uš se zvedal a šel ke dveřím. Chtěla jsem ho zastavit, ale když jsem se chtěla zvednout hrozně mě zabolelo břicho.

Pohled Honzi

Šel jsem do obýváku to říct to rodičům Kačky. Tohle si dovolat k mojí Kačence dovolovat nebudou.

(H-Honza) (P-Petr)

H- Mohl bych si sváma promluvit ohledně Kačky?
P- Jasně, ale asi jenom semnou Natak musela do práce.
H- Řekla mi kdo jí zmlátil.
P- Vážně? Nám to nechce říct.
H- Řekla mi že to byli její spolužáci z minulé školy. A že vám lhala, nepřestupovala kvůli kamarádce ale kvůli tomu že jí šikanovali. Prej to nemohla nikomu říct že jí vyhrožovali že to bude eště horší.
P- To jsem nevěděl. Půjdu to říct jejim rodičům. Já stim moc nenadělám, když uš přestoupila.
H- Já si ji budu hlídat a nenechám jí aby šla domů sama.
P- To bys byl hodnej. Kdybys náhodou nemohl tak zavolej já pro ni přijedu. Tady je moje číslo *** *** ***.
H- Dobře.

Šel jsem do pokoje za Kačkou.

H- Je to zařízené tvuj táta pojede za rodiči těch kluků. A nenecháme tě uš jít samotnou ze školy ani do školy. Budu s tebou chodit ja a kdybych nemohl tvuj táta mi dal jeho číslo a já mu zavolám a ten pro tebe dojede.
K- Nejsem malá.
H- To nejsi, ale si holka a lehce si na tebe dovolí.

Řekl jsem a dal jí pusu.

K- Pozítří odjíždíme do Londýna. Musím si zabalit.
H- Ty se stý postele nehneš lásko. Já ti zabalim.
K- Nevíš kde co mám.
H- Tak mi budeš ukazovat kde co máš.
K- No dobře no.

Řekla a dala mi pusu. Všechno jsem jí zbalil a musel jsem uš jít domů si taky zbalit. Domluvili jsme se že zejtra u Kačky přespis.

Petr Lexa/Natálie KotkováKde žijí příběhy. Začni objevovat