Kapitola 6. : Konečná, vystupovat!

251 26 6
                                    

Probudilo mě pohlazení po tváři, tak jsem otevřela oči a uviděla Connieho. Trochu mě to vyplašilo, ale hned potom jsem si vzpomněla na včerejší večer a uklidnila jsem se. Potom, co jsem se dostatečně probudila jsem si na sebe oblíkla svoji uniformu a s kartáčkem v puse jsem se podívala na čas na mobilu. Bylo 7:00! Teď fakt nevím jestli si ze mě dělá srandu, nebo co. Vsadím se, že teprve teď vstávají učitelé! No nic, teď je nejdůležitější se uklidnit. Connie se s pohledem upřeným na mě zasmál. Znáte tu písničku, ve které se zpívá: ,,Everything you do, is super fucking cute and I can't stand it!"? Tak přesně ta zněla v mojí hlavě, když se Connie zasmál. To jsem netušila, že když je člověk zamilovanej tak se cítí jak sjetej! ,,Už tě napadlo kouknout se na čas, bramboráku?" zeptal se Connie, potom co se přestal smát. A najednou jako bych se probudila. Uvědomila jsem si situaci a měla jsem chuť ho přiškrtit! Samozřejmě z lásky. ,,Ale ber to z tý lepší stránky. Se mnou nebudeš nikdy nikde pozdě!" řekl Connie a hned potom přišel do naší chajdy Levi s tím, že nás jde vzbudit. K jeho velkému údivu jsme byli oba vzhůru. Nakonec pronesl: ,,Ohledně toho včerejška vám jsem schopný odpustit... no, Eren mě k tomu donutil," Oběma nám zazářily oči, ,,ale pod jednou podmínkou." Naše nadšené výrazy trochu pohasly. ,,Už to víckrát neuděláte!" řekl a my jsme sborově zvolali: ,,Ano, pane!" a zasalutovali jsme. ,,Fajn. A ten trest tím pádem beru taky zpátky."
,,Vážně, pane učiteli?!" vypískli jsme. ,,Ano. Berte to jako můj dík za to, že už nás nebudete šmírovat. A nezapomeňte, ani muk!"
,,Jistě, pane. A mockrát děkujeme!" vykřikla jsem a pak náš protentokrát bezvadný třídní kapitán Levi Ackerman odešel budit ostatní členy smečky (spolužáky). Celej den jsme cvičili boj s obrama/titány a nechali jsme toho až při západu slunce. Pak šli všichni na večeři. Teda všichni kromě mě a Connieho. My jsme ještě chvilku zůstali posazení na kopci, kde jsme trénovali, a kde byl mimochodem překrásný výhled na západ slunce. Tam jsem se Connieho zeptala jestli se mnou nechce chodit (a jo vím, že to obvykle dělají kluci), no a od té doby spolu chodíme.

KONEC

Shingeki no Kyojin - Školní výletKde žijí příběhy. Začni objevovat