Shingeki no Kyojin - Školní výlet

Kapitola 2. : Sladký Máj, lásky čas

Už se pouštělo do školy a já jsem šla s Conniem ke skříňkám. Rozloučila jsem se s ním, protože jeho skříňka byla v jiné řadě a otevřela jsem tu svoji. Přezula jsem se, a hned co jsem zavřela skříňku promluvila na mě Mikasa Ackerman (spolužačka). Já Mikasu upřímně moc ráda nemám, protože když jí včera na večeři zbylo pár kousků brambor a já jsem ji vyloženě prosila, chápete to, PROSILA, aby mi je dala, tak ona je přímo přede mnou snědla! A ona ví, že tohle nesnáším! ,,Sasho?" probrala mě z mých Mikasadestrukčních myšlenek právě Mikasa se svým obvyklým pokerfacem. ,,Ahoj, co potřebuješ, Mikaso?" odpověděla jsem s ,,lehce" falešným úsměvem. ,,Ále, vlastně nic, jenom jsem nevěděla, že jste si s Conniem tak blízcí. Chováte se jako sourozenci, všude chodíte spolu, bavíte se jenom spolu..."
,,Copak? Žárlíš, že se s Erenem takhle chovat nikdy nezvládnete?" ušklíbla jsem se a odešla do třídy. Přišla jsem ke svojí lavici a začala si chystat věci. ,,První hodina... Japonština! No, to snad ne, na tu máme přece Levie!" řekla jsem si pro sebe překvapeně a trochu se pousmála. ,,Co máme první hodinu? Furt si ten rozvrh nemůžu zapamatovat," řekl Connie, který si právě sedl do naší lavice. ,,Japonština. S kapitánem Leviem. Jsem zvědavá, jestli se Eren zvládne ovládat!" řekla jsem zlomyslně. V hodině se nedělo absolutně nic zajímavýho, jenom organizační věci týkající se školního výletu, na který se mimochodem jede pozítří. Bude se tam přespávat a prý se tam jede jenom kvůli tomu, aby jsme si procvičili boj s obrama. Já mám takový dojem, že tady ve škole si boj s obrama procvičujeme až až. O velkých přestávkách se totiž v rozhlase rozeznívá ,,Alarm Titánů", což všechny studenty i učitele povolává do okamžité akce. Jinými slovy musím opustit svoji dokonalou svačinu kvůli nějakýmu podělanýmu titánovi, co se řítí jak urvanej ze řetězů na naši školu a já jsem jediná, kdo nemá vážnej výraz, protože se nad tím už musím jenom smát.