Shingeki no Kyojin - Školní výlet

Kapitola 1. : Budíček, Sasho!

Spala jsem v posteli ve svojí chatce, což byly naše středoškolské koleje a najednou jsem uslyšela vyzváněcí tón mojeho mobilu. Probudila jsem se, abych se podívala, kdo že má být mojí obětí za to, že mě vzbudil. ,,Connie? Proč mi voláš tak brzo ráno?" zeptala jsem se sama sebe. ,,Čau Connie, co potřebuješ?" spustila jsem po přijetí hovoru. ,,Doufám, že si děláš srandu! Je pondělí ráno, kdyby ti to ještě nedošlo, bramboračko!" Ta věta mě probrala jako kýbl s ledovou vodou, protože jsem si až do teď myslela, že je neděle! ,,Promiň Connie! Hned tam budu!" vyjekla jsem tak, že teďka chudáček Connie musel přijít o ušní bubínky, a v co největší rychlosti jsem na sebe naházela svoji uniformu Průzkumné Legie. Potom jsem si udělala ranní hygienu, na záda jsem si nasadila batoh a před odchodem jsem si ještě trochu ďobla do zapečených brambor se zeleninou, co jsem dělala včera. Přece jenom snídaně by se neměly zanedbávat, ne? Rozrazila jsem dveře od chatky a s hlasitým zabouchnutím vyšla ven. ,,Promiň, že jsem tě nechala čekat, ale hold jsem si myslela, že je neděle!" omluvila jsem se Conniemu, který se vytřeštěně díval na můj ,,grandiózní" příchod. ,,No, hlavně, žes přišla. A nemusela jsi až tak spěchat, koneckonců je teprv šest ráno," řekl s tím jeho přitroublým úšklebkem a já jsem k němu přišla blíž. ,,Právě teď máš nehorázný štěstí, že jsem si nechala svůj luk i šípy na koleji."
,,Ale noták! Já vím, že bys je nepoužila na svojeho nejlepšího kámoše!" řekl sebevědomým tónem Connie a já mu nakonec dala zapravdu. Byli jsme skoro u školy, když jsem najednou uviděla něco neuvěřitelnýho. Eren Jaeger, jeden z mých spolužáků, se držel za ruku s kapitánem Leviem Ackermanem, což je jeden z učitelů u nás na Titan High a taky jeden z, podle mě, citově nejchladnějších lidí na světě! Tím pádem nechápu jak se to Erenovi povedlo. ,,Jo a už jsem ti říkal jak jsme měli chemii a Jean skoro vyhodil třídu do vzduchu?" spustil Connie, ale protože teď hrozilo, že si nás všimnou, tak jsem mu dala ruku před pusu a zatáhla ho za roh. Pustila jsem ho. ,,Co blbneš?" vyjekl a já jsem si dala prst před pusu na znamení, že má být zticha. ,,Tak proč jsi to udělala?" zeptal se mě tentokrát šeptem Connie. Usmála jsem se. ,,Všiml sis, že se poslední dobou Eren chová divně, když je poblíž kapitán Levi?"

,,Jo, myslíš si, že mezi něma něco je?"

 ,,Přesně tak, protože jinak by se teď nedrželi za ruce," vysvětlila jsem mu a společně jsme se nad tím spiklenecky usmáli.