Love story of Lutteo♥

Kapitola 13

Právě teď jsem psychicky na dně. Vzala jsem si svoje věci a šla za Ninou do Jam&Roller. Potřebuju někoho, kdo mi zvedne náladu, a to ona dokáže vždycky.

Jakmile mě Nina uviděla, věděla, že se něco stalo. Zavedla mě do šatny. Sedli jsme si na lavičku. Nina mě objala a začala utěšovat. Rozbrečela jsem se, zase. Poslední dobou jsem moc přecitlivělá.

Nina: Luno, neboj se. Ať už se stalo cokoliv, bude to v pořádku.

Luna: Si..Simón..

Chtěla jsem jí to všechno říct, ale ta bolest ve mně mi to nedělala zrovna nejpříjemnější.

Nina: Co je se Simónem?

Luna: On.. on, rozešel se se mnou.

V ten moment jsem začala brečet ještě víc. Nina mě objala ještě pevněji.

Luna: Viděl video, které mu poslala Ámbar.

Nina: To jen kvůli videu?

Luna: Nino, ty to nechápeš. Na tom videu jsem byla já s Matteem, jak jsme se líbali při tom našem představení.

Nina: Luno, ani nevíš, jak moc mě to mrzí. Nechceš jít domů? Můžeme si pustit filmy a tak.

Luna: Děkuju za nabídku, ale asi tu ještě zůstanu.

Ustaraně se na mě usmála a já jí úsměv oplatila.

Nina: Jsi si jistá?

Luna: Ano, jestli chceš, tak můžeš jít. Já to sama zvládnu.

Nina: Tak dobře, ale buď opatrná, ahoj.

Luna: Ahoj.

Nina odešla a já v šatně zůstala sama. Nazula jsem si brusle. Chtěla jsem se projet po ploše. Zahlédla jsem Simóna, jak bruslí, vypadal stejně zničeně, jak já. Ničí mě Simóna takhle vidět. O to víc, když vím, že ta to můžu já. Přešla mě chuť na bruslení. Zajela jsem zpátky k lavičce a zula si brusle. Sedla jsem si na lavičku a přemýšlela nad Simónem.

Pohled Ámbar

Viděla jsem Lunu vejít do Rolleru, brečela a vypadala, že se každou chvíli zhroutí. Zdá se, že můj plán konečně vyšel. Zvedlo mi to náladu. Ale je mi líto Simóna. Proč je mi ho líto? Simón mě přece nezajímá.

Pohled Mattea

Šel jsem si do šatny pro brusle. Odemykal jsem skříňku. Zarazil jsem se, když jsem uslyšel něčí vzlyky. Otočil jsem se a viděl Lunu sedět schoulenou na lavičce s uplakanýma očima. Tváře měla celé mokré od slz. Když mě uviděla, otřela si slzy a dělala jakoby nic. Teda, aspoň se o to snažila.

Matteo: Stalo se ti něco, Dívko s objednávkou? Jak to, že nejsi na ploše?

Hleděla do země, ani se nesnažila se na mě podívat.

Luna: Nemám náladu na bruslení.

Matteo: Myslím, že jsem neslyšel dobře. Dívka s objednávkou nechce bruslit?

Luna: Říkám, že nemám náladu. Necháš mě prosím o samotě? Chci být sama.

Přisedl jsem si k ní na lavičku.

Matteo: Ne, neodejdu, dokud se nedozvím, co se ti stalo. Nerad tě takhle vidím.

Podívala se na mě, ale pak zase sklopila zrak k zemi.