Love story of Lutteo♥

Kapitola 10

Pohled Luny

Se Simónem jsme ruku v ruce vešli do Jam&Roller. Všichni na nás zírali s překvapeným výrazem ve tváři. Nico s Pedrem k nám přiběhli a blahopřáli k našemu, teď už vztahu. Simón vypadal velice šťastně, usmíval se. Byla jsem taky šťastná. Rozhlédla jsem se po Rolleru. Můj pohled se zastavil u stolu, kde seděl Matteo s Gastónem. Matteo mě upřeně sledoval, v jeho očích jsem viděla smutek a zklamání. Bylo mi ho líto, cítila jsem se provinile, a přitom jsem mu nic neudělala. Nebo ano? Můj šťastný výraz definitivně zmizel. Možná mi na Matteovi záleží víc, než by mělo.

Ámbar: Gratuluju, doufám, že vám to dlouho vydrží.

Luna, Simón: Díky Ámbar.

Falešně se usmála a odešla. Mám pocit, že něco plánuje.

Simón: Luno, jsi v pohodě?

Luna: Jo, proč se ptáš?

Simón: Vypadáš smutně. Stalo se něco? Udělal jsem něco špatně?

Luna: Ne, vážně všechno je v pořádku. Jen bych teď ráda šla na plochu ano?

Simón: Jasně jen jdi, já tu ještě budu s klukama. Za chvíli za tebou přijdu.

Usmála jsem se, dala mu pusu na tvář a odešla na plochu.

Pohled Mattea

Seděl jsem s Gastónem u stolu, když najednou jsem viděl něco, co mi vyrazilo dech. Luna přišla s tím kytaristou, drželi se za ruce a zamilovaně se na sebe dívali. Všichni jim začali blahopřát. Zíral jsem na Lunu a nevěřil, že s ním začala chodit. Měl jsem ji pozvat dřív. Uvědomil si, že veškeré naděje, že bych se s Lunou dal dohromady, zmizeli.

Gastón: Hej kámo, všechno v pořádku?

Zvedl jsem se od stolu a šel si pro brusle.

Gastón: Hádám, že to znamená ne. Pořád ji miluje.

Obul jsem si brusle a zamířil na plochu. Nikdo tam nebyl, až na Lunu. Zkoušela nové kroky, vypadala úžasně.

Pohled Luny

Bruslila jsem, trénovala na soutěž a snažila si srovnat v hlavě to, co se dnes stalo. Jsem šťastná, že jsme se Simónem spolu, ale bojím se, že kdybychom se rozešli, tak by naše přátelství nebylo takové jako předtím. Mrzí mě, že byl Matteo smutný, když nás viděl.,ale jsme přece jen kamarádi. Otočila jsem se a viděla ho, jak mě pozoruje.

Luna: Ty mě teď sleduješ?

Matteo: Ne, jen jsem si chtěl zabruslit.

Odsekl celkem arogantně. Typický hošánek.

Luna: Je ti něco? Dnes se chováš divně.

Matteo: To tě nemusí zajímat. Radši se starej o svého Kytaristu.

Arogance v jeho hlase rostla s každým dalším slovem.

Luna: Proč se ke mně takto chováš? Udělala jsem ti něco?

Neodpověděl, jen se díval do země.

Matteo: To ne, já jen.. promiň. Neměl jsem zrovna dobrý den.

Luna: To je v pořádku. Stalo se něco?

Matteo: Tohle by Dívka s objednávkou nevyřešila.