Another lonely heart tonight [Marcus&Martinus CZ] ✔

11❣

Martinus:*

Sežehl jsem Marcuse pohledem. ,,Víc jak vůl ses chovat nemoh, co?"

,,O co ti jde?" zavrtěl hlavou. Bože, jak může bát tak arogantní?

,,Chtěla mi něco říct magore," seřval jsem ho.

,,Snad jsi ji nechtěl poslouchat," zasmál se.

,,A i kdyby, tobě do toho nic není," odsekl jsem ho a vydal se pryř. Něco za mnou křičel, ale vůbec jsem ho nevnímal.

Ježiši, ty její oči, když se na mě zadívala. Nechápu, jak, ale z nějakého důvodu jsem v té chvíli přestal vnímat svět. Až když mě potom Mac odstrčil, jsem se dokázal vrátit do reality. Marcus něco pronesl a všichni se začali smát. Ale jí do smíchu nebylo, ani v nejmenším. Jen se na mě se zklamaným výrazem podívala a odešla.

Rozběhl jsem se směrem, kudy šla. Rozhlížel jsem se všude možně. Potřeboval jsem ji znova vidět. Dozvědět se, co mi chtěla říct.

,,Hele přestaň blbnout," strhl mě Marcus stranou a táhl mě domů.

,,Nech mě," snažil jsem se mu vymanit, ale vždycky byl silnější a dnešek nebyl vyjímkou.

,,Čau mami! Tati!" zařval Mac na celý dům a strčil mě dovnitř. ,,Přihlásila se ta holka?"

,,Ne, nic," odpověděl mun taťka z obýváku a on se na mě vítězně podíval.

,,Říkal jsem ti, že to video byl jen hloupý vtip."

,,Zavři hubu," protočil jsem panenkami a vydal se k sobě do pokoje. Lehl jsem si na postel a během chvilky usnul,

Poppy:*

Jen tak jsem ležela na posteli a dívala se do stropu. Po tvářích mi stékaly slzy, ale moc jsem si jich nevšímala. Myslela jsem na jednu jedinou osobu, Tinuse.

Zazvonil mi mobil, tak jsem se pro něj natáhla.

,,Ano?"

,,Ahoj Poppy, jak ti je?" ozval se z druhé strany Claudiin hlas.

,,Hrozně," přiznala jsem se a uvědomila si, že mám hrozný hlad.

,,Promiň, neměla jsem tě k tomu nutit. Jsou to volové, oba dva," sešla jsem schody a vešla do kuchyně.

,,V pohodě," povzdechla jsem si, ,,věděla jsem, že to tak nějak dopadne."

,,Poslyš, už víš, co budeš dělat o prázdninách?" odvedla řeč na něco jiného.

,,Asi budu jako vždycky doma," pokrčila jsem rameny. ,,Mám v jednom kuse pracuje, tak nikam nejezdíme."

,,A nechtěla bys jet se mnou za babičkou na chatu? Je to sice samota, ale aspoň tě neotravují žádní nepříjemní lidé, žádná wifi, žádný signál prostě si od všeho odpočineš."

,,A zapomenu na Martinuse," doplnila jsem ji. Mohlo by to pro mě znamenat úlevu. A přesně to potřebuji. ,,Myslím, že by to bylo super. Strávit dva měsíce, aniž bych na něj pořád myslela."

,,Když myslíš. Takže bys fakt jela?"

,,Ráda. Myslím, že mamka nebude proti," už se nemůžu dočkat.

Ještě chvilku jsem si s Claudy jen tak povídala a asi po půl hodině mobil odložila. Nějakou dobu jsem jen tak seděla a dívala se do blba. Pak mi přišlo upozornění o přijatém mailu.

Otevřela jsem ho a málem vyskočila až do stropu. Byla jsem přijata. Na choreografickou školu. Já.