Hermiona a Draco společně vešli do jídelny, nečekaně se na ně otočilo celé osazenstvo jídelny a začali si něco šeptat.Nemohli si nevšimnout jejich dobré nálady a náhlé změny chování.
Oba si toho povšimli,ale ani to jim nezabránilo pokračovat v jejich rozhovoru.
,,Vážně, " říkala Hermiona.
,,Nevěřím, " stál si pevně za svým názorem Draco, ale jakmile spatřil Hermionin výraz,začal se usmívat.
,,Takže tobě vážně narostl ocas?! " začal se smát.
,,Jak jsi si mohla splést kočičí chlup s vlasem? " začal smát Draco.
,,Zkoušel jsi si někdy porovnat kočičí chlup s vlasem? Věř,že by jsi to taky nepoznal. Nebylo to příjemné. Ještě týden poté, co jsem opustila ošetřovnu jsem vykašlávala chlupy. A nesměj se mi! " řekla uraženě. Dlouho jí to ale nevydrželo a začala se smát spolu s ním.
,,V životě jsem už neviděla Ufňukanou Uršulu tak šťastnou. "
Posadili se ke stolu a začali snídat, protože to ráno nestihli. Všichni na ně neustále koukali a Hermionu tu začínalo štvát. Nebyla zvyklá na takovou pozornost. Už dlouho si jí takhle nevšímali dospělí, natož děti. Vyvádělo ji to z míry. A to ji to nejhorší teprve čekalo...
YOU ARE READING
Úděl
Fanfiction,,Co chceš?"zeptala se. ,,Myslím,že moc dobře víš.Něco mi dlužíš a já si pro to přišel,"řekl temně,až Hermioně naskočil mráz na zádech.Skutečně se teď bála a to se nestalo už hodně dlouho. Cover vytvořila úžasná : @jaimix (Covers for books/objednávk...
