Tatia- The Northumbrian Princess (Vikings)

1.kapitola- Začátek

Jmenuji se Tatia. Jsem mladší dcerou northumbrijského krále Aella. Od narození jsem byla vychovávána k jedinému.

Připravovali mě, abych jednoho dne byla dokonalou manželkou nějakému šlechticovi. To je poslání nás žen. Dobře se vdát, rodit děti a být oddanými manželkami.

Seděla jsem na posteli. Má služebná Mary mi právě oblékala šaty. Byla jen o něco starší než já, znala jsem ji pár let a rozuměly jsme si. A přesně tady začíná můj příběh.

"A co Lord Damley?" Zeptala jsem se. Smutně jsem se na ni podívala. "Nic nového nevím, slečno. Ale prý má přijet začátkem příštího měsíce."

Smutně jsem si povzdechla, můj otec byl naprosto posedlý mým sňatkem s Lordem Damleym. Byl to celkem bohatý a vlivný muž, pro mého otce naprosto vhodný kvůli bohatství.A právě bohatství bylo to, co jsme potřebovali. Přesně od doby, co byl těmi pohanskými barbary unesen můj starší a jediný bratr Louise. Otec věřil, že je ještě naživu a že zlatem ho získá zpět. Zlato bylo pro tyhle kruté pohany vším.

Vždy zbožňoval svého syna, řekla bych, že mnohem víc než všechny své dcery. Mám ještě starší sestru Judith a dvě mladší sestry, Blaeju a Aylee. Už od raného dětství jsme trávily čas spolu, zatímco otec se věnoval Louisovi a nás přehlížel.

Měla jsem strach z mého blížícího se sňatku. Budu muset být s mužem, o kterém nic nevím a ani ho pravděpodobně nebudu mít ráda. A to co se o něm říká nejsou zrovna dobré věci. Není to dobrý člověk.

"Slečno!" Podívala se na mě zneklidněně Mary. Pousmála jsem se, "nemusíš mi říkat slečno."

Dál měla vyděšený výraz a koukala z okna. "Už přijíždějí!" Vykřikla zděšeně. Sledovala jsem ji z okraje postele. "A kdo?"

Ukázala ven z okna, "Vikingové!" Nevěřícně jsem vstala a podívala se jejím směrem. Viděla jsem hodně obřích mužů na koni, jak míří k paláci.

Tak přece jen ty historky o nich nelhaly. Jsou skuteční, honilo se Tatie v hlavě.Rychle vyběhla ven ze svých komnat. "Slečno!" Volala za ní zoufale Mary. Dole na chodbě spatřila stát matku se sestrou Judith.

Rychle se k nim rozeběhla. "Co chtějí?" Zeptala se vyděšeně.

Matka zmateně pokrčila rameny, "nejspíš se chtějí dohodnout ohledně únosu vašeho bratra." 

Překvapeně jsem se na ni podívala, "tihle barbaři nejsou schopni cokoliv dodržet."

V momentě kdy jsem to řekla, se otevřely brány a dovnitř vjela spousta mužů na koních. Byli vysocí, svalnatí, většina z nich měla dlouhé neupravené vlasy.

Ale neútočili na nikoho z nás.

"Copak se otec zbláznil, že s nimi chce vyjednávat?" Divila jsem se. Jeden z nich, který jim předtím dával pokyny a vypadal jako jejich vůdce, zastavil kousek od nás.

Měl dlouhé vlasy spletené do dlouhého copanu, zbytek hlavy měl vyholený. Byl hodně nápadný i díky výrazným modrým očím. Nohu si přehodil k té druhé a elegantně, pokud to u něj vůbec bylo možné, seskočil dolů z koně. Měla pocit, že se z koně takhle dolů neleze a že to udělal jen pro pobavení.

Byl mnohem vyšší než všechny dámy a celá hradní stráž. Ale nějací jeho muži ho dokonce ještě převyšovali. Krátce s Tatiou navázal oční kontakt. Ušklíbl se a pak už zamířil rovnou do trůnního sálu.

"Dámy, jste v pořádku," rozběhl se k nim jeden ze strážců. "Pojďte, odvedu vás do bezpečí." Vedl je chodbou dál a zanechal je v dámském salonku.

Královna se podívala na obě své dcery, "všechno bude v pořádku. Otec se snaží získat Louise zpět. Pokusí se to zařídit s těmi muži."

"Jsou to krutí pohané, jak se s nimi někdy může na něčem domluvit?" Řekla Judith nejistě. "Už jen cestou sem zabili tolik nevinných lidí."

Po chvíli nejistoty vtrhl dovnitř jeden ze strážců. Rychle se uklonil, "promiňte vaše výsosti, ale král si přeje, abyste se dostavily na hostinu."

"S těmi zvířaty?" Podívala jsem se na něj překvapeně. Střážce přikývl. Teď už je to jasné, otec se úplně zbláznil.

"Nikam nepůjdu," řekla Judith vyděšeně. Královna se na ni podívala, "nesmíme jim ukázat slabost."

"Ale já se jich bojím," rozplakala se Judith. "Pojďte," rozkázala jim přísně královna. Tatia ji nakonec nervozně následovala, protože věděla, jak neoblomná matka dokáže být.

Tak co říkáte na nový příběh? Jsem moc zvědavá na vaše názory. Doufám, že se vám úvodní kapitola líbila! :) 

Co si myslíte o Tatie? A co se s ní podle vás stane?