► dreams came true ; EXO ◄

6.

Na stránce bylo napsáno, přesně jak bylo předem řečeno, černé na bílém.

'SONG HYUN JAE'

V tu chvíli jsem si pořádně dvakrát protřela oči, jenže když jsem zjistila, že i po protření očí je jisté jméno pořád na obrazovce, odhodila jsem notebook na mamčin klín a začla křičet. Běhala jsem po baráku jako zběsilá a křičela. Musela jsem se opřít o kuchyňskou linku abych neomdlela.

,,JÁ TO VYHRÁLA, TOHLE JE SEN? POČKAT ALE VÁŽNĚ JE TO MOJE JMÉNO? NE, NE, NE, TOHLE NECHÁPU, TOHLE PROSTĚ NEMŮŽE BÝT PRAVDA!" mluvila jsem si sama pro sebe a vstřebávala pomalu vzduch, abych vážně nespadla na zem omdlením.

,,Hyun! Proboha tys to dala! Jsem na tebe pyšná, broučku konečně začneš nový život!" došla za mnou mamka a objala mě. Já jí svou veselostí skočila do náruče jako nikdy, tohle nechápu, opravdu ne.

Po tom všem pochybování, se to stalo, to, co jsem myslela, že se může stát jen ve filmu.

,,Gratuluju Hyunjae, jsi šikovná," dal mi táta polibek do vlasů a já se rukama chytla za pusu. To není možný.

'VÝHERKYNI JSME KONTAKTOVALI NA MAILOVÉ ADRESE, KTEROU NÁM ZANECHALA PŘI POHOVORU, PROSÍME O PŘEČTENÍ A ODPOVĚĎ, DĚKUJEM, TÝM S.M. ENTERTAINMENT.'

Ihned jsem otevřela svůj mail, kde už na mě čekala zpráva, která obsahovala informace jako je plat, pracovní doba, volna, podmínky, a tak podobně.

'Dle chlapců jste byla ze všech nejlepší a nejnadanější, těší se na Vás stejně jako my, že máme v S.M. nového člena, ještě jednou Vám moc gratulujeme, Váš nový život začne za dva dny, sraz u naší budovy v 10:00, annyeonghaseyo!'

Tenhle kousek mě dostal, nejlepší a nejnadanější? Těší se na mě? Moje červeň nabírala pořád tmavšího a tmavšího odstínu. Naprosto to nechápu.

Plat bude hodně vysoký, pracovní doba bude celý tenhle rok, tím pádem nebudu moct za rodinou, ale na konci roku budu mít volno celé dva týdny, a pak zase celý rok s dalšíma dvěma týdny volna.

,,Budeš nám tak chybět, musíš nám pravidelně oznamovat co je nového a podobně, ano?"

,,Neboj se mami," zamířila jsem na mamku svůj pohled a objala ji. Tohle je snad jen sen. Sen, který si chceme splnit všichni. Splnil se mně, a já to kurva nechápu.

,,Jé hele, na internetu se už o tobě píše," otočil na mě táta notebook a já si přečetla článek.

'ZNÁMÁ SKUPINA EXO ZÍSKALA NADMANAŽERKU, DÍVKA MEZI DEVÍTI CHLAPCI?'

Už to začíná. Sladký život plný kyselých lidí, kterým budu vadit už jen svojí existencí, protože přece jejich miláčci z EXO se nemůžou vůbec ani bavit s dívkama. Aish~.

,,Připrav se na to, že budeš hodně slavná, my se pak budeme chlubit, že naše dcera pracuje pro světo známou skupinu," mrkl na mě taťka a pohladil mě po rameni.

Nevím jestli jsem připravená na to být slavná, ale vím, že jsem připravená na to, se seznámit s těmi devíti medvídky a prožít s nimi hezký léta.

,,No nic, já už jdu s taťkou spát, jsme unavení, jsem na tebe neskutečně pyšná, zítra to vše dořešíme a dobalíme, dobrou Hyun," dala mi mamka pusu na čelo a táta taky.

,,Dobře, dobrou noc," mrkla jsem na ně a odebrala jsem se do svého pokoje. Otevřela jsem si svůj mobil, na kterém bylo až podezřele moc upozornění ze všech mých sociálních sítí.

'umři ty děvko hnusná, přísahám že jestli mi šáhneš na mojeho Jong Daeho tak ti rozlámu všechny tvoje kosti v těle.. :)'

'delas si ze me prdel? preju ti brzkou smrt, oni si te nezaslouzi ty prasiva pico, mela jsem byt ja ta co s nima bude bydlet a ne ty -_-'

Tyhle typy zpráv se mi ukazovaly po všech sociálních sítích. Za normálních okolností bych se rozbrečela a měla z toho depresi, ale nenechám se. Zastrašování po internetu jim jde, ale aby něco udělali v realitě?

Ani do očí by se mi nekoukly.

Navíc, co by dělaly ony v mojí situaci? Myslím, že by se taky málem posraly radostí, tak ať mě nechají, já bych to taky přála tomu, kdo by to vyhrál, kdybych to nedala já.

S představou prvního setkání s klukama jsem usnula.

Ráno jsem se probudila v 8 hodin ráno, na mě moc brzo, ale spát se mi už dále nechtělo. Vstala jsem z postele a šla odestřít okno.

Venku bylo dnes hnusně, pršelo, a bylo zamračeno, výborně. Ale moji úžasnou náladu z výhry mi nezničí ani Ň.

Oblékla jsem se do domácího a hned na to vytáhla svůj kufr, do kterého jsem si začala dávat všechny věci z mé skříně.

Po asi dvou hodinách jsem měla v kufru celý obsah mé skříně, což je oblečení, boty, doplňky, kosmetiku a tak podobně.

,,Aish~ a to mám zapnout jak," naštvaně jsem skákala na kufr, aby se zmenšil a mohl být zapínatelný.

Jakési magické síly mě vyslechly, a kufr se zavřel. Sedla jsem si na něj a vydechla.

Už je skoro jedenáct hodin, což znamená, že bych si měla udělat oběd.

Sešla jsem schody, abych mohla do kuchyně. Když jsem vešla, táta už stál u plotny a vesele si pobrukoval. Tonje podezřelé.

,,Tati?" vysoukala jsem ze sebe během mého smíchu.

Táta se rozpačitě otočil od plotny a přestal si zpívat.

,,Tss, moc se nesměj," usmál se a pokračoval ve vaření.

,,Co to bude, až to bude?" sedla jsem si na židli ke stolu a podepřela si rukou hlavu.

,,Zeleninová polévka s kousky kuřete," míchal táta polévku. Tohle mi bude chybět, u kluků budu určitě vařit jedině já, neužiju si ten pocit toho, že se o mně někdo bude starat, možná.

Dnešní den jsem zase celý prolenošila s jídlem, postelí, videy s EXO a sakra dobrou náladou ze zítřejšího nástupu do mé práce snů.