She: Minister of Magic

xlv.

Hermiona zalapala po dechu a dál sledovala scénu před sebou. V restauraci seděl Draco a Pansy. Nemohla uvěřit tomu, co vidí, ale daleko více byla překvapená, když se na něj Pansy vrhla a on ji nechal.

Uhnula hlavou a rozmrkala slzy. Běžela od toho hrozného místa, tak nejrychleji, jak jen to šlo. Obrázek Pansy líbajícího Draca však z hlavy dostat nedokázala.

Když zabouchla dveře od domu, sesunula se na zem a rozbrečela se. Věděla to. Věděla, že si s ním nemá nic začínat dokud byl ženatý. Teď za to krutě zaplatila.

Slyšela, jak někdo běží do chodby, a když zvedla hlavu, setkala se s usměvavým Scorpiusem. Hned jak uviděl, že pláče se přestal usmívat.

„Co se stalo?" zeptal se vyděšeně. Hermiona jen vzlykla a vtáhla si Scorpiuse do objetí.

„Neplakej, prosím," zašeptal a Hermiona poznala, že také nemá daleko k pláči.

„Nejde to zastavit," řekla a usmála se na něj, aby ho ujistila, že je v pořádku. Nechtěla, aby si dělal starosti.

„Jsi v pořádku? Neublížil ti zase ten zlý pán?" zeptal se a Hermiona se málem uchechtla. V hlavě jí probleskla myšlenka 'ne, tentokrát to byl tvůj otec.'

„Ten už mi nikdy neublíží," zašeptala a snažila se zadržet další příval slz.

„Řekni mi, prosím, co se stalo, mami," řekl a Hermiona se na něj zmateně podívala.

„Jak jsi mi to řekl?" zeptala se překvapeně.

„Mami. Jsi moje maminka, přečetl jsem si o tom," řekl s úsměvem a Hermiona se usmála taky, aby schovala bolestný výraz své tváře. Netušila, co to Scorpius četl, ale neměla to srdce mu říct, že se do jeho života vrátí Pansy a ona odejde.

„Nevím, co říct," řekla nakonec.

„Nemusíš říkat nic. To čekání se mi vyplatilo. Jsem rád, že ty jsi moje maminka."

„Dobře," řekla a políbila ho do vlasů.

„Budeš dneska spát se mnou?" zeptal se.

„Nejsi na to náhodou moc velký?" zasmála se.

„To ano, ale ty jsi plakala a já tě nechci nechávat samotnou."

„Tak dobře," souhlasila.