5. Kapitola » Prozrazení

360 23 7
                                    

Bruce mě pozoroval se zvědavostí, zmatením i zlostí v jeho očích.
Nevěděla jsem, co dělat, a tak jsem tam jen tak postávala, držela fialovou krabici se zelenou mašlí a sledovala Bruce, který se choval jako tygr v kleci.
„To se pleteš. Já tě nezachránil," mračil se a pak se rozešel ke mně. Začala jsem couvat, až jsem narazila do zdi a krabice mi spadla k nohám. Sledovala jsem ho, jak přešel až těsně ke mně.
„Vím, že je to tajné, ale já vím o vaší druhé identitě. Prosím, věřte mi, že nejsem ta špatná, ale okolnosti se naskytli tak, že to prostě vím," šeptla jsem a ruce držela u zdi. Dívala jsem se mu do očí.
„Nevím, o čem to mluvíš," vrtěl hlavou, oceňovala jsem jeho snahu mě o tomhle přesvědčit, ale já vím své.
„Jste Batman. Před týdnem jste mi zachránil v San Franciscu život," dívala jsem se mu do očí. „Zajal jste Jokera a nechal ho převézt do Arkhamu. Ale ještě předtím vás bodl," opatrně jsem zvedla ruku a položila ji na jeho bok, do míst, kde ho bodl. Trhnul sebou při tom dotyku a odtáhl se.
„Jak jsi to zjistila?"
„Mám schopnosti," přiznala jsem mu. Pokud od něj potřebuju pomoc, nejlepší bude, když budu upřímná. Aspoň v to jsem doufala.
„Přestaň kroužit kolem a odpověz mi přímou odpověď," zavrčel a prohrábl si vlasy.
„Já a moji příbuzní, jsme... z čarodějné rodiny," zamračila jsem se.
„Řekl jsem přímou odpověď a v té jsem myslel i pravdu!" zamračil se.
„Tak hele! Já říkám pravdu! Nikdo mě nebude nazývat lhářem!" strčila jsem mu do hrudi a natáhla ruku ke skleničce na římse. Ta se hned vznesla a letěla směrem k nám, ale já ji zastavila v pohybu. Neberte mě špatně, ale byla jsem na sebe pyšná, že se mi to povedlo hned napoprvé a bez chyby. Což se mi vážně povedlo snad až teď.
Pan Wayne se zarazil. Přešel k té sklence a prohlížel si ji ve vzduchu. Ani se jí nedotkl.
„Pozor, nevy-" ani jsem nedořekla a sklenka se řítila k zemi. Jenže jeho rychlé reflexy ji zachytily v polovině cesty.
„Dobře, v tom jsi nelhala," připustil a sklenku odložil na stolek.
„Já nelžu," sledovala jsem ho a poté se sehnula ke krabici, kterou jsem znovu vzala do rukou. Přešla jsem k němu.
„Co je to?" zeptal se klidně, jako kdyby se prostě přepnul do režimu Batman. Díval se na krabici a já mu ji podala.
„Dneska jsem ji našla přede dveřmi bytu, kde bydlím s rodiči. I s dopisem," šeptla jsem a konečně dala svému strachu volnost. Třásla jsem se a sledovala vyděšeně a s prosbou muže přede mnou.
„Ten dopis?" rozbaloval zatím krabici a prohlížel si tu zvláštní pálku. Zalovila jsem v kapse a vytáhla papír popsaný řádky pro mě.
Bruce odložil pálku zpět do krabice a zaujatě vzal list papíru a pročítal si ta slova, která mi naháněla husí kůži.
„Jak to sakra mohl poslat, když je v Arkhamu?" zavrčel pak a vzal tu pálku. Zkoumal ji, jako kdyby na tom měl najít bombu. Ach bože... není tam, že ne?
„Co mám dělat?" šeptla jsem nejistě a sledovala ho.
„Odstěhovat," zamručel a já pozdvihla obočí.
„To jako vážně?" zamračila jsem se.
„Vlastně ne. Nebo... ano," usmál se jako sám ďábel.

~

„Děláš si legraci?" vypískla Kat, když jsem jim vše řekla. Přišli za mnou do salónku, jelikož je tam Bruce pustil a šel něco vyřídit.
„Tak tohle není dobrý nápad," konstatoval Wyatt.
„To je senzační nápad!" zasmál se Chris.
„Nejsem si tím jistá. Jak bychom to řekli rodičům?" dívala jsem se na ně nejistě.
„Jsme dospělí. Skoro," připustil Wyatt.
„Jo, jenže se chováš jako dítě," řekla jsem mu. „Hele... je to dobrý nápad, ale pro naše rodiče to dobré nebude. Navíc jestli proti němu nefunguje magie, tak se stejně budeme muset ukrýt," připustila jsem.
„To sice ano, ale sem?" zeptala se Kat. „Jemu vlastně přímo pod nos?" zavrtěla hlavou.
„Vy nemusíte, po vás přece nepůjde," dívala jsem se na ně.
„Cožpak si myslíš, že bychom tě tu jen tak nechali samotnou? Ale," usmál se Chris a lehl si na volnou pohovku, kde si dal i nohy nahoru. „Tohle je sen," mrkl a já se usmála.
„Jasně, nenecháme tě v tom samotnou," usmála se Kat a objala mě.
„Řekneme rodičům, že jedeme na společnou dovolenou. A pokud tamten pracháč dá, můžeme zařídit pro ně něco, kam poletí, dokud se tohle nezařídí," pokrčil rameny Wyatt.
„Jestli tím pracháčem myslíte mě, mám skvělé řešení," usmál se Bruce, když vešel dovnitř a Alfred hned za ním. Ten nesl tác s čajem a sušenkami. Vstala jsem a přispěchala k němu. Tác jsem mu vzala.
„Děkuji," usmála jsem se mile na Alfreda a odnesla tác sama. Bála jsem se, že se pod takovým nánosem pití a jídla rozpadne. Jenže on asi nebude jen tak jako věchýtek.
„Děkuji, slečno Harleen," pronesl zdvořile a zamračil se na Chrise. Jeho významný pohled přiměl mého bratránka se posadit a narovnat se jako nějaký škrobený džentlmen.
To nás všechny rozesmálo.
„Jaké řešení?" zeptala jsem se pak už uklidněná Bruce a sledovala ho.
„Zaplatím dovolenou vašich rodičů v Evropě, kterou jste pro ně vyhráli. Pro všech šest rodičů. A mezitím vyřešíme, co a jak," připustil.
„To byste udělal?" šeptla jsem a sledovala ho. On se usmál.
„Pro dobro všechno, nemyslíte, Harleen?" přešel k oknu a díval se na večerní oblohu.
Podívala jsem se na ostatní a pak jsem přešla k němu.
„Alfrede, co je to za sušenky?" zapředla hovor Kat mezi ostatními a dala mi tak čas na tichou konverzaci s temným rytířem.
„Chci poděkovat. Za mou záchranu. Zachránil jste mi život a... teď to děláte zase, i když jste nás mohl jen vyhodit a ignorovat. Děkuji, Bruci," šeptla jsem a položila lehce ruku na jeho rameno. Ten svetr byl jemný a velmi příjemný na dotek.
„Nedělám to pro vděk, ale pro bezpečí tohoto světa. Pro záchranu lidí, Harleen," podíval se na mě a já se pousmála.
„Proto jste ten nejlepší hrdina," mrkla jsem a on se pousmál taky.
„Jsou snad i jiní?" pokrčil rameny a zadíval se na záři na nebi. Znak Batmana zářil na noční obloze.
„Každý má zločince či démony, proti kterým bojuje, pane Wayne. Jenže jen někteří s nimi dokáží bojovat. A vy byste měl jít bojovat teď. A zachránit Gotham ať už se jedná o cokoliv," usmála jsem se na něj a on shlédnul ke mně.
„Promyslete vše dobře, Harleen. Já se pak podívám, jestli je Joker stále v Arkhamu," řekl a na to vyšel z místnosti a my tak koukali jen na prostor ve dveřích, kde zmizel.
„Nuž, měli byste jít spát, mládeži. Vaše pokoje jsou připravené ve druhém patře sídla napravo. Každý máte vlastní pokoj, u každého pokoje je láhev vody a hygienické pomůcky. Dívky mají pokoje vpravo a chlapci vlevo. Dobrou noc," rozloučil se Alfred a odešel těmi stejnými dveřmi jako Bruce.
Podívala jsem se na ostatní, kteří vypadali stejně zmateně jako já.
„Zdá se, že tu prostě zůstáváme. No, aspoň máme pěkný dům na bydlení a bez rodičů. Paráda!" usmál se Chris.
„Půjdu si lehnout. Bylo toho moc, takže dobrou noc," šeptla jsem jen a vydala se tam, kam bělovlasý muž řekl.
Došla jsem k pokoji a vpravo jsem si vybrala vzdálenější pokoj. Vzala jsem do rukou vodu a kartáček s pastou. Zavřela jsem se v pokoji a dívala se kolem na tu nádheru.
Díky Jokerovi to teď byl můj pokoj na neurčito. Jen doufám, že to neurčito nebude dlouhé.

Enchanted World » Joker & Harley & Batman  (DC ft. Charmed crossover) /✓/Where stories live. Discover now