Fuck, I Love Harry Potter!❌

Chrismas bonus

,,Tak dobrou, Rone," řekl Harry a zatáhl kolem své postele závěsy.

,,Jo...jo...dobrou...chrrrr...," Harry se pousmál a chvíli naslouchal Ronovu pravidelnému chrápání. Pak natáhl ruku k nočnímu stolku a z šuplíku vytáhl Pobertův plánek. ,,Slavnostně přísahám, že jsem připraven ke každé špatnosti," zašeptal a při svých slovech mířil hůlkou na pergamen. Na něm se začala pomalu objevovat slova, která znal zpaměti, a tak rychle rozevřel pergamen a našel si sklepení.

Severus Snape. Když si Harry přečetl jméno u černé tečky, radostně mu poskočilo srdce. Na chvíli se nad svým chováním pozastavil. Co to jen dělá?

Zatřásl hlavou a chvíli tečku s profesorovým jménem pozoroval. Nehýbal se, tak tu byla možnost, že už leží v posteli a-

Najednou Harrymu začaly vyskakovat na mysl podivné představy. Jaké má asi pyžamo? Nebo spí nahý? A jak velkou má postel? Vešel by se k němu Harry? Co by popřípadě mohli v té posteli dě-

Ron zachrápal tak nahlas, až se Harry lekl a trhl sebou. Usoudil, že to pro dnešek stačí a na plánek namířil hůlkou. ,,Neplecha ukončena," vydechl a písmena zmizela. Ukryl plánek opět do šuplíku nočního stolku, sundal si brýle, které opatrně položil na stolek a k ni položil i hůlku. Pak se zachumlal do postele a s nejasnými pocity a myšlenkami na Snapea nakonec usnul.

~•~

Harry se najednou objevil v nějaké obrovské chodbě. Nechápavě se rozhlížel kolem a v duchu si pokládal jednu a tu samou otázku: Kde to je?

Strop chodby byl tak vysoký, že myslel, že je snad vysoký do nebe. Ne, počkat, to byla blbost, ten strop byl ještě vidět. Jen byl opravdu hodně vysoký, teprve kdyby mu na ramena vlezlo dobrých devadesát devět Harry Potterů, ten nahoře by se dotkl stropu.

Bylo tu ticho, jenže tady nepanovala taková příjemná atmosféra jako v Bradavických chodbách. Tohle byl moc divný sen, jenže Harry byl odjakživa zvědavý a tak se to tu rozhodl trochu prozkoumat.

Všechno tady bylo černé. Tedy, ne úplně všechno, ale většina věcí ano. Například koberec byl černý. Obrazy byly černé. (Ano, ty malby v nich!) Dveře byly černé. A když už je řeč o dveřích, kolem nějakých právě prošel. Když se ale už rozhodoval, že je otevře, srdce mu pokleslo až do kalhot. Ne, ba ne. Až pod koberec.

Klika byla tak vysoko, že neměl žádnou šanci na ni dosáhnout. Začal si říkat, že by bylo dobré se probudit, jenže to už se dveře otevřely a on tak vklouzl dovnitř. Teprve až uvnitř si uvědomil, kdo je otevřel; a hlasitě zaječel, když spatřil dalších pět obrů.

Harry byl v kuchyni, kde vařili obři. Ucítil lahodnou vůni kuřecích stehýnek a tak vyšplhal po noze stolu až nahoru. Kdyby se ale tehdy víc v mudlovské škole při tělocviku snažil, byl by nahoru vylezl rychleji.

Jakmile se vyškrabal na bílou desku stolu, brada mu poklesla. Ta kuřecí stehýnka byla větší než on sám! Ihned se mu ozval žaludek a Harry si pochvaloval, že mu tady Ronald nic nesežere. A tak se pustil do ozobávání prvního stehýnka.

Po chvilce už byl však dosyta najezený a zmocnila se ho ospalost. Zavřel proto oči - jenže to udělal velkou chybu. Hned, jak usnul, totiž tác se stehýnky vzal jeden z obrů a už si to kráčel zase k jiným dveřím.

Jakmile je otevřel, uslyšel naštvané: ,,No to to trvalo! Sem s tím!" a obr poslechl a položil tác se stehýnky před svého pána. Poté se vytratil.

Obr hmátl po prvním stehýnku a po pár kousnutí z něj zbyla jen kost. Takhle to dobrou chvíli pokračovalo, dokud nevzal do ruky Harryho.

A ten se v tu chvíli probudil a když pohlédl do obrových černých očí, hlasitě zaječel. Ječel jako malá holka a mával kolem sebe rukama, jenže černovlasý obr v černém hábitu si Harryho přibližoval ke svým ústům.

A pak Harry pocítil něco příšerného, až se mu z toho zatočila hlava. Obr jemně svými zuby oždiboval každičký kousek Harryho těla. A v tu chvíli Harry pochopil.

Tohle byl Severus Snape v obří velikosti.
Jedl kuřecí stehýnka.
A Harrymu se splnilo přání. To on si přece představoval, jak profesor své rty jemně přikládá na jeho tělo. Pak omdlel.

Potter se s trhnutím probudil a zjistil, že má pyžamo propocené. Ulevilo se mu, když pochopil, že to byl jen sen. Respektive noční můra. Už nikdy. Nikdy víc.

••••

Přesně v ti chvíli hleděl Severus do stropu a přemýšlel nad Harrym. Vánoce se kvapem blížili a on se bál, že skončí zase sám. Už byl zvyklý, ale i přesto by chtěl být s Harrym. Chtěl by si rozbalovat dárky se kterými by si mohl s Harrym hrát. Při této představě se mu kamarád postavil.

Profesor lektvarů si olízl rty. Mohl by s ním zdobit stromeček, jíst cukroví, chystat večeři a hlavně jíst ty dobré kuřecí stehýnka. Severusovi se začaly klížit víčka. ,,Chci tě ochutnat Harry," zamumlal a usnul.

-----
Veselé Vánoce všem přeje Milka a Ravík😊🎁.