49

3.2K 229 61
                                    

-Adrien-

Přišel jsem domů okolo půl jedenácté.

,,Adriene!'' křikla na mě Nathalie.Já věděl že se jen tak do pokoje neproplížím.

,,Ano?'' nahodil jsem svůj nevinný úsměv.

,,Můžeš mi říct kde jsi byl?!'' naštvaně a rychle se ke mě přibližovala.

,,No, rodiče mojí přítelkyně mě pozvali na večeři.'' nevinně jsem se zasmál.

,,Přítelkyně?'' nechápavě na mě koukala.

,,Marinette Dupain-Cheng.''

,,Ví tvůj otec o tvé přítelkyni?'' zeptala se už docela klidně.

,,Ne, neví.'' řeknu provinile.

,,Bože Adriene!'' zakroutila hlavou ,,Běž do svého pokoje, protentokrát to tvému otci neřeknu.'' poplácala mě po rameni a odešla.

,,No, tak to bylo divný.'' řekl Plagg co mi vyletěl z pod košile.

,,To mi povídej.'' zasmál jsem se ,,Tak se jde na kutě.''



Ráno jsem přijel do školy docela pozdě, zaspal jsem.

Vešel jsem do třídy, byli tam všichni krom Marinette, což je divný, i ona v tuhle dobu už je ve třídě.

,,Omlouvám se já.....'' začal jsem se vymlouvat.

,,To je dobrý, sedni si.'' mávla rukou a otočila se k tabuli učitelka.

,,Kámo, ty ses z toho vykecal rychle.'' zašeptal Nino a potichu se začal i tlemit.

,,Jsem se ani vykecat nemusel, dneska má nějak moc dobrou náladu.'' bouchl jsem ho do ramene.

,,Jasně, taky jsem si všiml.'' řekl a začal si mnout bradu jako kdyby přemýšlel.

Chtělo se mi smát, vypadal fakt legračně.Ale kousl jsem se do rtu a začal zhluboka dýchat, takže mě to rychle přešlo.

Uběhli už tři hodiny od doby co začala škola a Marinette nikde.

Zašel jsem za Alyou.

,,Ahoj, nevíš kde je Mari?'' zeptal jsem se jí.

,,Ráno jsem jí volala, říkala něco o preventivní prohlídce, do školy to už prý nestihne.'' dořekla a upřela na mě pohled ,,Jak dlouho jste spolu?'' nadzvedla obočí.

Sakra!Sakra!

Začal jsem se škrábal na hlavě ,,Nevím, pár týdnů?'' zasmál jsem se.

,,Pár týdnu?!Jak to že o tom nevím?!''

,,Alyo, uklidni se.Chtěli jsme to udržet v tajnosti.Byl by o kolo toho velkej povyk.Chápeš ne?'' koukl jsem se na ní obličejem co říká promiň ,,A Nino to taky nevěděl.'' koukl jsem na něj.

,,Jasně, jasně to je v pohodě.'' usmála se.

Šel jsem si sednout do lavice, protože zase zazvonilo.



Po škole jsem šel domů, na focení a na šerm.

Až okolo šesté jsem měl volno, a tak jsem šel za Mari.

Zazvonil jsem a otevřela mi její matka.

,,Dobrý den.'' pozdravil jsem a zářivě se usmál.

,,Ahoj Adriene, pojď dál.''

Přikývl jsem a vešel jsem dovnitř ,,Mari je nahoře?'' zeptal jsem se.

,,Ano je, tak za ní běž.'' mrknula na mě.

Vyšel jsem po schodech k ní do pokoje.Hned se na mě otočila a usmála se.

,,Zase jsi přišel dveřmi?'' zasmála se.

,,No jo no, okno mě už omrzelo.'' přišel jsem k ní blíž a přitáhl jsem si jí.Políbil jsem jí na čelo.

,,Co škola?'' provokativně se zeptala, protože ví že já tam byl.

,,No, bez tebe nuda, neměl jsem si s kým hrát.'' olízl jsem jí nos.

,,Nějak moc hravý kocourek to jsi, nemyslíš?'' zasmála se a šla po schodech k sobě na postel.Šel jsem za ní.

,,Neměl jsi včera průšvih?'' zeptala se mě se psíma očima.

,,Neměl, Nathalie to otci neřekla.'' pohladil jsem jí po tváři.

,,To jsem ráda, nerada bych ti způsobila problém.'' objala mě.

,,Ty nikdy.'' hladil jsem jí po vlasech.

,,Co chceš dělat po škole?'' z ničeho nic z ní vypadlo.

,,Nevím, být s tebou?'' povzdech jsem ,,Ale otec mě asi bude nutit pracovat na plný úvazek jako model, možná bude chtít abych šel na další školu, co já vím.Proč?'' zeptal jsem se, přišlo mi divný že se na to ptá.

,,Kdyby jsi mě opustil, proč by jsi to udělal?'' vypadlo z ní.

,,Proč bych tě měl prosím tě opustit?'' nechápavě jsem se zeptal.Chytl jsem jí za ramena a odtáhl jí od sebe tak abych jí viděl do očí.

,,Adriene, musím ti něco říct.................'' začala.

,,Povídej.'' pobídl jsem jí.

,,Adriene, já......já jsem těhotná.''

Friends at nightKde žijí příběhy. Začni objevovat