Friends at night

15

Spala jsem asi do půl sedmý a pak jsem šla na večeři.

Chat nepřicházel, a tak jsem si šla znovu lehnout, zítra už musím do školy.

Skoro jsem spala, ale v tom někdo, jasně že Chat zaklepal na poklop.Tikki se schovala, podle mě se modlila, aby nepřišel a nějak jí nebylo vyslyšeno.

Otevřela jsem poklop a vyskočila na balkón.Chat tam seděl na lehátku, a když jsi mě všiml usmál se.Já mu úsměv oplatila a sedla si k němu.

,,Vypadáš děsně.'' řekl s šibalským úsměvem.

,,To výš, včera byla velká pařba a mě tam dotáhly.A ty taky nevypadáš zrovna nejlíp.Takže usuzuji že tobě se ta párty taky nevyhnula.'' cinkla jsem mu do rolničky.

,,Jasně že nevyhnula.Já na ní nemohl chybět!Jsem hvězda večera.'' zasmál se a pohladil mě po vlasech.

,,Když jsi tam byl taky, neměl by si jít spíš spát než tady se mnou kecat?''

,,Prosím tě, nejsem labuť.Vyspal jsem se než jsem sem šel.Můžu tady na chvíli zůstat?'' objal mě.

,,Jasně že můžeš.Ty vždycky.'' lehl si na lehátko a já vedle něj.

Koukala jsem mu do očí, a on mě.Držela jsem ho za ruku a on mě.Druhou rukou mě hladil po tváři a já pomalu usínala.Cítila jsem se s ním v bezpečí a tak jsem usnula.

Ráno jsem se probudila na balkóně přikrytá dekou.Deka byla cítit po Chatovi.Jeho vůně je tak příjemná.Voní jako noční vánek s oceánem.Tuhle deku už nevyperu.Chci tuhle jeho vůni cítit už na pořád.

Sním, zapomenu na všechno.Všechny moje problémy odtečou jako řeka pryč, pryč co nejdál ode mě.Jsem s ním šťastná.Jsem s ním svá.Za tohle ho miluji!Můžu se s ním cítit ještě líp?Nevím, už teď se s ním cítím jako v ráji.Takhle se s nikým necítím.Miluji ho za to že s ním můžu být sama sebou.

Při téhle myšlence jsem se usmívala a Tikki na mě jen udiveně koukala.

,,Jdeme do školy Tikki.'' usmála jsem se na ní.Vzala jsem deku a šla jsem s ní do pokoje.

-Adrien-

Večer jsem přišel za Mari.Na to že jsme byli stejně ožralí vypadala líp.

Plagg se mě jednou zeptal proč za ní pořád chodím.Tenkrát jsem nevěděl proč, ale teď už vím.Mám jí rád, je to skvělá kamarádka, krásně se s ní povídá a bere mě takového jaký jsem.Tráví se mnou čas i když neví kdo jsem.Jestli to takhle půjde dál možná jí propadnu.Propadnu té skvělé a roztomilé dívce.Dívce co mi tolik připomíná Ladybug.Nevím proč, ale přijdou mi podobné.Obě dvě oplývají tajemstvím.Kdysi jsem si slíbil, že budu věrný Ladybug, ale to jsem ještě neznal Marinette.Nevím proč, ale Marinette mě jakýmsi kouzlem očarovala a přitahuje mě.Aniž bych to vnímal propadám jí.Miluji její hlas, smích její jiskřící šťastné oči, její potrhlost.Jen málo dívek je samo sebou.Neumí být sami sebou, ale Marinette to umí.Když jí vidím můj den se rozjasní, když jí vidím nutí mě to usmívat se, nutí mě tenhle prohnilý svět milovat.Ona si myslí že je stejná jako stovka dalších dívek, ale neví jak jedinečná je.Jen málo kdo mi dokáže do života přinést světlo, ale ona mi do života přinesla slunce.Vedle ní si přijdu jako někdo důležitý že můžu být v její přítomnosti.Aniž by to věděla dávám na ní pozor, aby se jí nic nestalo.Budu jí chránit tak dlouho jak jen budu žít.Budu jí bránit vlastním životem.Budu jí chránit za to že mi do života přinesla tolik lásky, za to že je taková jaká je.

Aniž bych se nadál bylo něco po půlnoci, a Marinette vedle mě sladce spala.I když spí je okouzlující.Září víc než jakákoliv hvězda na noční obloze.

Začíná být trošku zima.Nechtěl jsem jí budit, tak jsem jí přikryl dekou, dal pusu na čelo, transformoval se a odešel.

Sakra já ze sebe dneska snad dostanu cukrovku!
Taky máte dny kdy by jste byli schopní napsat román tak sladkej jako cukrová vata?No nic.
Snad se kapitola líbila.
Miluji vás tahle kapitola je už v pořadí ve FF 89.