Neighbor

29.

*Harry*

Šel jsem s ní po schodech a stále si jí prohlížel. Je na ní něco tak zvláštního, jen nemohu přijít na to co. Chci na to vůbec přijít? Budu doufat, že nechci. Ona není nic pro mě.

Zastavil jsem se před svými dveřmi a zůstal stát. Nevím jestli jí mám vzít k sobě do pokoje. Nesnášim, když je někdo v mém soukromí. Vlastně, když nad tím tak přemýšlim, nikdo tam ještě nikdy nebyl a nespal.
Stál jsem jak přikovaný.

Nakonec jsem je otevřel. Pomalu jsem přešel k posteli a opatrně jí uložil na velikou postel. Sedl jsem si k ní a koukl na protější zeď. Proč jsem jí sem vzal? Jsem blbec.
Počkám až se vzbudí a půjde pryč.

*Darcy*

Otevřela jsem pomalu oční víčka a nepoznávala prostředí, kde se momentálně nacházím. Rychle jsem se zvedla do sedu a zahlédla u mých nohou Harryho jak spokojeně oddychuje. V pokoji vládla převážně tma. Jediné světlo, které závěsy pustily dovnitř, do tohoto tmavého pokoje, byl odraz lamp na ulici.

Pohledem sjedu na spícího Harryho. Jeho kudrliny mu spadávají do obličeje a jeho výraz je tak spokojený. Vypadá hrozně roztomile. Je jako člověk, který k životu nepotřebuje už nic. Je jako to nejhezčí stvoření, co jsem kdy viděla. Myšlenkama jsem se, ale vrátila hned zpátky.

Rychle jsem zkontrolovala, jestli mám všechno oblečení ,co jsem měla na sobě.

Odkryla jsem spodní část těla šedou dekou, která mě po celou dobu spánku příjemně hřála. Jednu nohu jsem položila na zem a začala se potichu zvedat.

"No bezva, jsi vzhůru." zvedl se Harry do sedu a promnul si oči.

Trochu jsem se zalekla, ale nedala to znát.

"Ano. A ty už také." zazubila jsem se na něj. Jeho vlasy byly rozcuchané a jeho obličej jemně nateklý od spánku.

"Nevím o čem to mluvíš. Celou dobu jsem na tebe koukal a čekal až se probudíš." řekl a prohrábl si kučeravé vlasy, kterým dodal ještě větší rozcuch než předtím.

"Oo. Ty jsi taková hodná sudička. Lháři." řekla jsem a začala se smát.

"Bože. Zachvíli jdeme do práce." zhrozila jsem se.

"To jsem ti chtěl také říci. Máme dva dny volno. Neptej se proč ,prostě máme. Psal mi to fotr." řekl a já jen kývla. V duchu jsem měla radost, že nemusím vstávat a udělám si trochu relax.

"Netušil jsem, že jsi mě viděla spát. Čekal jsem, že mi moje skvělá lež výborně projde." vrátil se zpět k tématu.Poprvé mi ukázal svůj upřímný úsměv a ukázal tak ďolíčky ve tvářích.

"U mě lež nikdy neprojde." řekla jsem a vstala z postele.

"Jak neprojde?" koukl zmateným výrazem a opět si promnul jedno oko.

"Vždycky zjistím pravdu." mrkla jsem na něj a odkráčela ke dveřím.

"Dobrou Stylesi." naposledy jsem se na něj usmála a odešla pryč z pokoje a tak i z jeho domu.