Neighbor

61.

*Darcy*

Konečně jsem se probrala z tranzu, že tu prostě stojí předemnou. Nechápu jak zjistil kam letím, a vůbec kam jsem odjela taxíkem. Mohla jsem jet kamkoli, mohla jsem letět kamkoli. A on se prostě zjeví na letišti, ve stejněm letadle jako já a ještě na stejném místě jako sedím.

"Pustíš už mě vedle ní?" viděla jsem jak se Harry drží zuby nehty. Ale on nemá důvod se zlobit, to já ten důvod mám. To on se vyspal s jinou a tím mě ranil. A v tu chvíli se to ve mně začalo znovu vařit.

"Ne nepustí." prskla jsem po něm tentokrát já.
Joe po nás zmateně jen koukal.

"Pusť mě k ní." řekl mu Harry a já se začala mračit.

"Helejte tuhle hádku si vyřešte sami." zasmál se Joe a odebral se o jedno místo.

To jsem jen nasraně oddechla.
Harry spokojeně usedl a uvelebil se.

"Darcy já.." začal, ale já nechtěla už nic slyšet, žádné vysvětlení prostě nic.

"Harry ne. Buď ticho." otočila jsem se na něj a zahleděla se do těch jeho překrásných očí, pod kterým se mi vždy podlamovaly nohy. Byly plné lítosti a vysvětlení. Nutkání mi vše říct, ale já už se jentak nedám.

"Ale já..." začal znovu mluvit.

"Ne. Dost." řekla jsem už rázným hlasem.

"Dobře, ale jednou mě to necháš ti to vysvětlit." řekl tak domýšlivě. Nad tím jsem jen protočila očima.

"Kam vůbec letíš?" zeptala jsem ho. Jelikož mě to docela zajímalo.

"K tvým rodičům." mrkl na mě.

"Ne." řekl jsem hned , jak to dopověděl.

"Jo, chci je poznat a tobě dokázat, že se změním. A hlavně se ti nějak omluvit." pověděl zvláštním hlasem a na konci to mu klesl hlas.

Nic jsem neřikala a pozorovala výhled z okna.

***
Když jsme doletěli na místo rozešla jsem se s kufrem od letiště a Harry mi byl v patách.

"Nepojedem taxíkem?" křikl na mě, jelikož mé tempo chůze nestíhal.

"Ne. A ty semnou nepůjdeš." řekla jsem rázným hlase.

"Nemůžeš mě tu nechat venku." zasmál se.

"Můžu." úsměv mu z tváře hned zmizel.

***
Stáli jsme bohužel oba dva, před domem mých rodičů.
Zaťukala jsem a ve dveřích se objevil můj malý bráška.
Mně se najednou z očí vyrojily slzy radosti.
Lukas tam nevěřícně stál a začal plakat.

"Darcy" křikl a skočil mi kolem krku.

Tento díl je věnován Chell_Styles .
Děkuji za tvé komentáře a za uznání mého příběhu :)
Užij si ho :)
Chci poděkovat všem co mi píšou komenty:)
Mám vás opravdu moc ráda.
Snad se vám bude díl líbit :)
Budu opět ráda za názor.