Blbosti...

Lucky

,, Aha. " muž to řekl celkem překvapeně. Asi to nečekal.

,, Tak ti nějaké vymyslím!" Řekl pak radostně. Dívce se na tváři objevil malý úsměv a začaly se jí zavírat oči a muž ji naposledy pohladil po vlasech. Pak vstal a začal se vzdalovat.

,, Spi. Navštívím tě, až se probudíš.  " pak se to málo, co dívka viděla, začalo propadat do tmy.

------------------------------------

,, Dobré ráno." Ozval se dívce známý hlas.

,, Dobré. " řekla tiše a do malého zorného pole se jí dostala černá skvrna.

,, Musíš mít hlad. Přinesl jsem ti nějaké jídlo. " řekl muž a pomohl dívce do sedu.   Opřel ji o stěnu a ona se na ni přenesla celou váhou.

,, A taky tady pro tebe něco mám. " řekl muž a dívka zaostřila na bílé šmouhy, které asi představovaly jeho ruce. Něco v nich držel.  Něco černého. Přiblížil to dívce k očím a ona se vyděšeně odvrátila.

,, Neboj se. " uklidnil ji muž a odtáhl se. Dívka se zase narovnala a muž to zkusil na podruhé. Tentokrát už dívka neucukla, jen zavřela oči a v duchu se modlila. Když se chvíli nic nedělo, dívka překvapeně otevřela oči. Myslela, že oslepla. Všechno bylo dokonale ostré. Tohle dívka nikdy neviděla. Podívala se na své ruce. Dokonale přesné, žádné šmouhy.

,, Lepší?" Zeptal se muž a dívka se na něj podívala. Byl to vysoký kostlivec s úsměvem na tváři a černýma očima.  Byl oblečený v bílém plášti a kolem krku měl černo-bílou šálu.

,, Ty jsi... kostlivec. " zašeptala dívka.

,, Jmenuju se Wing Ding Gaster. Všichni mi ale říkají Gaster. " představil se muž a pak před ni položil tácek. Na něm byl kus masa a brambory.

,, Nic víc jsem tak rychle nesehnal. Došlo mi to, až když jsem sem šel. " zasmál se muž omluvně. Dívka vzala do ruky nůž a vidličku. Roztřesenou rukou nabrala na vidličku trošku brambor a přiblížila ji k ústům. Gaster se zamračil.

,, Co se děje?" Zeptal se.

,, N-Nemůžu t-to s-snís-t. N-Nechci. " Gaster se kupodivu pouze zasmál.

,, Jestli to nesníš, zemřeš. " oznámil jí.

,, O-On se pr-pro mě ste-stejně v-v-vrátí. " zakoktala.

,, Ne. Už ne, je to vyřízené. Jsi v bezpečí. Já tě jim nedám. " mrkl na ni Gaster, v jeho slovech ale byla nějaká váha.

,, Děkuju... Gastře. " řekla dívka.

,, Víš co? Mám pro tebe jméno. Jmenuješ se Lucky. Lucky Experiment. " řekl Gaster a odešel. Dívka, Lucky, koukala na zavřené dveře. Pak se poškrábala ve vlasech a trošku červená, se usmála.

------------------------
O rok později
,, Lucky? Vstávej, jdeme na procházku." Vstoupil do místnosti Gaster.

,, Ha? Kam?" Zeptala se Lucky a odložila knížku o šnecích, kterou bůh-ví-proč dostala od Toriel.

,, Jen tak. Celý den tu jen posedáváš, tak pojď ven. " řekl Gaster a vytáhl Lucky na nohy. Jak se ukázalo, Gaster nebyl o moc starší než Lucky, asi o tři nebo čtyři roky. Vyšli na chladný vzduch Snowdinu, kde teď příležitostně pracoval Gaster. Šli ke studené řece a Lucky nadšeně lapala po sněhových vločkách. U řeky se svalila na zem a válela se ve sněhu. Byla promočená, ale nevadilo jí to. Necítila zimu. Mokré vlasy se jí nepily na čelo a brýle. Gaster se jen zasmál a pomohl jí na nohy.