Pravá láska? (Vaďák)

18. část - konec

Anežčin pohled

Tak já jdu právě teď k Vaďákovi... Proč mi nikdy neřekla, že se s ním zná? Možná protože bych vyváděla? Přecejen ho mám dost ráda... Ráda bych ho poznala za jiné situace, než v nemocnici u mé umírající kamarádky... A navíc mu teď mám oznámit, že už tady.... není? Do prdele, už zase brečím... Musím se uklidnit alespoň, když je kolem mě tolik lidí.

Rovnou mu dám i ty vzkazy pro ostatní... Asi bude dost naštvanej, když za ní nemohl a teď už ani moct nebude.

Otřela jsem si slzy, které se mi kutálely po tvářích a nastoupila do poloprázdného autobusu. Sedla jsem si k oknu na sedadlech uprostřed a prohlížela si přelepené papírky. Svůj si přečtu, až je rozdám ostatním.

Hlavu jsem si opřela o sklo s pozorovala jak po něm pomalu sjíždí kapky deště. Andrein pohřeb je za týden.. Jak ji znám, tak už měla připravený něco extra...

Z přemýšlení mě vytrhlo upozornění mojí zastávky. Andrea mi napsala přesnou adresu Vadima, takže mi jen zbývalo najít dům.

Po delším bloudění po Kladně jsem našla jeho dům. Jak mu to mám sakra říct?

Bez přemýšlení jsem zazvonila. Dveře otevřel přímo Vadim. Zkameněla jsem...

,,Ehm... A-ahoj...''

,,Ty jsi Andrejčina kamarádka, že?'' Ptal se mě s vlídným úsměvem. Co mám dělat? Pomalu jsem mu vtlačila do rukou lístek se vzkazem. Jeho úsměv pominul ve chvíli, kdy se na dopis podíval. Moji tvář máčel déšť zároveň se slzami. Po tom, co to Vadim dočetl jsem ho požádala o to, aby to dal i ostatním. S tvářemi od slz a upřeným pohledem do prázdna mi přikývl. Pak mě mlčky pomalu obejmul.

,,P-proč?'' Zašeptal.

,,Proč?!'' Řval tolik, že ho museli slyšet všichni v ulici. Nachvilku mě pevně stisknul a pak se ode mě odtáhl.

,,Díky, že jsi mi to donesla.''

,,Není zač, a když mě omluvíš, tak já už půjdu...''

Odcházela jsem se špatným pocitem, ale byla jsem ráda, že už jsem odešla...

Hned druhý den odpoledne jsem dostala zprávu, že se vzkazy dostaly i k ostatním. S těmi, komu jsem to roznesla už to bylo všechno...

Kovyho vzkaz

- Ahoj Kovy :)

Vážně promiň, že jsem pokazila to natáčení :D Doufám, že se nezlobíš :)

Chtěla jsem ti poděkovat za to, jak jsi se ke mně choval, že jsi mě nebral jen jako další fanynku :) Doufám, že jednoho dne dosáhneš třeba i několika milionů odběratelů :) A až se to jednou stane, tak si na mě vzpomeň :)

Ještě jednou díky za všechno a sbohem, ať se ti daří :)

-Andrea

Kubův vzkaz

-Ahoj Kubo :)

Sice jsme se nestlihli moc poznat, ale jsem ráda, že jsi za mnou taky přišel do nemocnice :) Vážně mě potěšilo, že jsi tam přišel :) Pro mého malého bratrance jsi vzor, tak prosím pokračuj v tom, co tě baví :) Sbohem,

-Andrea

Honzův a Tomášův vzkaz

-Čau kluci, promiňte, že nemáte vzkaz každý zvlášť, ale sestřička mi nepřinesla moc papírů :D

Bylo super se s Váma bavit. Jste příjemní lidi, škoda, že jsme se nepoznali víc :) Honzo, děkuju za to tričko a Tomášovi děkuju za tu ranní kávu :)

Sbohem,

-Andrea :)

Jirkův vzkaz

-Ahoj :) Chci poděkovat za fajn rozhovor na okně :D Jsem moc ráda, že jsem tě mohla poznat a taky, že jsi za mnou přišel i do nemocnice :) Přišlo TO trochu dřív, tak jsme si už ani pořádně nepopovídali :) Užívej života,

-Andrea :)

Anežčin vzkaz

-Ahoj :P Děkuju, že ses postarala o roznášku :P

Děkuju za všechno, co jsi pro mě za tolik let, co se známe udělala :) Bylo mi potěšením poznat někoho jako jsi ty :) Omlouvám se, že jsem ti o Vadimovi neřekla dřív, a že jste se museli poznat zrovna za takové situace :) Mimochodem, na pohřbu budu mít na sobě černé šaty s bílýma krajkama a budu mít bílou i rakev :P Morbidní? Možná, ale bude to speciální :P Všechno, co jsem ti chtěla jsem ti už snad řekla, takže sbohem a měj se :P

-Andrea

Vadimův vzkaz

-Ahoj :) V době, kdy si tohle čteš, tak už tady pravděpodobně nejsem :) Ale to neznamená, že porušuju svůj slib! :P Budu na tebe dávat pořád pozor a budu tě chodit strašit :P Ovšem, doufám, že mi odpustíš to, že už na tebe nebudu dávat pozor přímo :) Ale i přes to doufám, že na mě zapomeneš a budeš žít normální život dál :) Taky se omlouvám za to, že jsem nechtěla, aby jsi přišel za mnou :) Bála jsem se, že bych ti nějak ublížila... I přes to, že na mě doufám zapomeneš tě nikdy nepřestanu milovat :) A když už ti budu chybět, tak si prostě představ, že tě objímám :) S láskou

-Andrea :)