Pravá láska? (Vaďák)

9. část

Andrein pohled

Dělá si srandu? Vážně mi právě oznámil, že jedem do Pardubic. ,,A-a můžu vědět aspoň proč?'' vykoktala jsem ze sebe. ,,Uvidíš'' usmál se na mě a já jen nechápavě civěla. Hodil po mně rifle, moji podprsenku a černé tričko z batohu. ,,Jdu se podívat, jak jedou vlaky, tak se zatím převleč.'' Celkem by mě zajímalo, co sakra chystá. Oblékla jsem se, vytáhla příruční zrcátko a udělala si z ksichtu obličej. ,,Jede nám to akorát za 15 minut, tak šup!''

V hlavě jsem měla jedinou věc. Co se sakra děje? ,,Proč tam sakra jedem a za kým tam sakra jedem?'' ptala jsem se trochu vystrašeně. Sedl si ke mně na postel, objal mě kolem ramen a políbil na vlasy. ,,Věř mi. Mám pocit, že se ti ten výlet bude líbit. A teď už jdeme, abychom potom nemuseli čekat na další vlak!'' Táhl mě za ruku až k nádraží. Když jsme nastoupili od vlaku, už nikde nebylo místo, tak jsme si stoupli. Bylo jen chvilku ticho, protože jsem se hned začala zajímat. ,,Kdo ti to volal? Znám ho?'' Vadim vydechl, otočil se na mě a odpověděl: ,,To je tajný.'' ,,Takže ho neznám?'' ptala jsem se dál. ,,Znáš ho, určitě ho znáš.'' Ztichla jsem a začala přemýšlet o tom, kdo to sakra je. Znám pár jeho kamarádů, ale nikoho z Pardubic. ,,Ty mi snad nevěříš?'' Vyrušil mě z myšlení a já nevěděla, co mu odpovědět, tak jsem jen tichounce zašeptala ,,věřím..'' ,,To jsem rád'' řekl a pak bylo celkem dlouho ticho. Koukal do mobilu a já stále na zem a přemýšlela jsem. ,,Budeme vystupovat.'' Tahle věta zazněla po dlouhém tichu. Byli jsme v Parubicích. ,,Byla jsi tady už někdy?'' Zeptal se mě, když jsme vystoupili. ,,Ne, nikdy'' odpovídala jsem mu potichu. ,,Neboj se a pojď'' uklidňoval mě, chytil mě za ruku a vedl k východu. Když viděl, že jsem stále celkem rozrušená, chytil mě kolem ramen a přitáhl si mě k sobě. Chytila jsem se jeho pasu a nechala se vést. Po chvíli jsme se dostali na nějakou ulici a Vadim vytáhl mobil a někomu volal. ,,Čau, asi za minutu jsme tam!''

Chytila jsem s znovu jeho ruky a nechala se vést. Došli jsme k malému domku, kde Vadim zazvonil. Vylezl vysoký hnědovlasý kluk. Že mě to rovnou nenapadlo, já blbá!

-----Lidi, já vím, že Vás tady zanedbávám... A taky vím, že minulý díl byl krátký a tenhle taky...mno... Tak mě napadlo, že hned po tomhle sem přidám rovnou 10. část ^^-----