Pravá láska? (Vaďák)

13. část

Andrein pohled

Když jsme konečně přišli ke studiu Kovy musel zazvonit, Ke dveřím se dopotácel Jirka, ze kterého pěkně táhla vodka. Když jsme přišli nahoru, nešlo přehlédnout, že všichni spí. Někdo spal na gauči, někdo na zemi a někdo dokonce na stole. Hned vedle Kuby, který tiše podřimoval opřený o stůl ležely dvě prázdné flašky vodky. ,,Dvě?'' ptala jsem se Jirky, který si znovu sedal na gauč, ten jen škubl rameny. Když jsem položila na stůl tašky s jídlem Honza se probudil. ,,Ahoj a díky... A asi jsme to tady trochu přepískli..'' zamumlal a ukázal za sebe a usmál se na mě. ,,Jo, toho už jsem si tak nějak všimla.''

,,Vstávat máničky!'' vykřikl přes celé studio a bylo vidět, že sebou všichni trhli - teda skoro... Vadim byl jako šípková růženka. Pomalu jsem se sehla k zemi a zatřásla s ním ,,Váďo, vstávat!'' na to mi zamumlal jen něco ve stylu 'nechte mě spát' a otočil se na druhý bok. V tu chvíli ke mně přišel MenT s velkou sklenicí vody a kamerou, kterou mi dal. Už natáčela, takže jsem ji jen nastavila tak, aby bylo Vadimovi vidět do obličeje.

Honza mu dal poslední šanci. ,,Vadimku, vstávej!''

,,Nechte mě spát!''

,,Řekl sis o to!'' V tu chvíli mu do obličeje vylil všechnu tu ledovou vodu. Vadim se rychle zvedl a začal křičet: ,,Co to kur*a je?!'' Když kolem sebe mával rukama, tak mi málem dal facku, takže jsem vyjekla. Až teď si uvědomil, že jsem to od něj málem schytala, takže mě hned obejmul. ,,Ježiš promiň.. Já nechtěl..''

,,Dobrý, ale teď už na mě prosím nedýchej'' smála jsem se mu. ,,Ale prosimtě'' přivřel oči a přituple se usmál. ,,Radši se pojď najíst, ty alkoholiku.''

,,No počkej,, Na co ta kamera?... Proboha, že ne?''

,,Jo!'' vyjek za mnou MenT, který se cpal hranolkami.

,,Ah.. Ty vole, ztiš to..'' ozval se Kuba a držel si hlavu.

,,Kdyby jsi tolik nechlastal'' odpověděl mu Jirka

,,No že to říkáš zrovna ty'' přidal se Tomáš

,,No hele! Byl jsem jedinej schopnej dojít jim otevřít!'' hádal se Jirka s humorem

,,Nikdo nemáte moc co říkat'' přidala jsem se taky. ,,Kdyby jste nerozdělali ještě tu druhou flašku, tak to takhle vůbec nemuselo dopadnout! A vůbec.. Koho napadlo rozdělat i tu druhou?'' ptala jsem se stále s humorem. V tu chvíli, když jsem to dořekla, tak se všichni otočili na mě, respektive vedle mě. Ano, seděl tam Vadim. ,,To snad ne... A mimochodem: v tohle stavu s tebou nikam nejedu!'' sotva jsem to dořekla ozval se Honza: ,,Tak tady můžete přespat!''

,,Ale..'' než jsem stačila něco namítnou Vadim mě přerušil: ,,No jasně!'' Nezbylo mi nic jiného než mu věřit. Přecejen... mám se vrátit domů až zítra večer. Vtom mě napadlo: ,,Ale já tady nemám nic na spaní.'' V tu chvíli se zase ozval Tomáš: ,,Honzo? Nemáš tady náhodou ještě asi tucet tvých triček?''

,,No jo! Počkej!'' zvedl se a odešel k malé poličce, která stála u stěny, z té vytáhl tričko, které bylo ještě zabalené v igelitu a nešikovně ho po mně hodil. Ještě mezitím než stačil dojít zpátky ke stolu málem spadnul, protože se mu pletly nohy. Když jsem tričko rozbalila bylo vidět, že je celkem velké a dlouhé, což bylo jedině dobře.

Po chvíli ticha se znovu ozval Tom: ,,Hele? Co kdybychom si zahráli flašku?'' a ukázal na prázdné vodky. Mohlo by to být fajn, tak jsem to odsouhlasila. Když jsme si sedli do kroužku Honza si hned přivlastnil flašku: ,,Já točím!'' když ji roztočil, tak jsem jen doufala, abych nevyšla já... A měla jsem štěstí, ptal se Jirky, který si mě pořád prohlížel. Vedle mě seděl Váďa, který mě pořád držel za ruku, nebo měl hlavu položenou na mém rameni. Pokud zítra ráno přežije bolest hlavy bez toho, aby nás všechny poslal do pr*ele, tak to bude zázrak. Málokdy se Váďa opije, ale když už, tak pořádně.

Hra proběhla celkem v klidu, ptali se mě jen párkát. K Jirkovému nenechavému pohledu se teď připojil i Kubův, co sakra sledují?

Když už bylo kolem půlnoci a všichni už skoro usínali, šli jsme si všichni lehnout.

,,Lože pro dámu'' poklonil se mi MenT a ukázal na gauč. ,,Díky, ale nejdřív se půjdu převléct'' poděkovala jsem a odběhla i s tričkem do koupelny. Když jsem se vrátila, tak už všichni spali, všude kde se dalo. Váďa ležel na gauči, odhrnula jsem ho o kousek a lehla si za ním. On mě obejmul a vodkovým dechem mi pošeptal: ,,Miluju tě.'' Otočila jsem se, vlepila mu pusu na tvář a zachumlala se do jeho trička a pomalu usnula