List of silly resolutions » h.s. au

V.| Můžu ti zaplatit tak ledvinou

Já vim, jsem hrozná, že nepíšu, ale tak stejně už to nikdo nečte, ptž si myslí, že jsem umřela...

Takže tedy...Nová část

yay

**************

,,Myslím, že jsem si to rozmyslela." Kudrnáč se na dívku zamračil.

,,Proč?"

,,Tenhle byt vypadá draze, wow. Ne, tohle nejde. Při mym štěstí ho nějak zničim. To nemůžu, hele fakt díky, ale prostě-" Ani to nestihla doříct, protože ji kudrnáč chytil kolem pasu a odstrčil daleko ode dveří.

,,Nech toho Bie, je to jen byt." Dívka kroutila hlavou.

,,Právě, že je to byt. Harry tohle je neuvěřitelně úžasně a draze vyhlížející byt, kterej bych si nemohla zaboha dovoli, nemůžu tu jen tak žít." Kudrnáč to nechápal. Sledoval brunetku, jak se kolem sebe rozhlíží a nervózně se tahá za ucho, tak jak to měla ve zvyku. Všiml si toho. Vždycky, když byla nervózní, sahala si na ušní lalůček a pohrávala si s náušnicí. Vypadala při tom roztomile. Tyhle myšlenky, ale rozhodně nebyly na místě.

,,Tobě se nelíbí?" Zeptal se najednou. Dívka se na něj nechápavě podívala.

,,Co?"

,,Tobě se ten byt nelíbí. Víš, zařizoval jsem si ho sám, takže to možná je zvláštní. Ale doufal jsem, že to půjde. Můžeme to předělat, domluvíme se. Některý věci můžu dát k sobě, nebo prostě prodat, koupíme něco jinýho, není problém. Stačí říct, že se ti nelíbí a -" Abbie pokroutila hlavou. Pozorně sledovala jeho výraz. Kde toho člověka sakra získala? Byla tohle nějaká neuvěřitelná výhra v loterii?

,,Ne, ten byt je senza. Nic nemusíš přestavovat a předělávat. Ne kvůli mě, jen...sakra Harry, nájem by mohl klidně stát celou mou výplatu a nebylo by to dost. Můžu ti zaplatit tak ledvinou." Mladík zamrkal.

,,Takže, ten byt se ti líbí? Nevadí ti? Proč bys tu tedy nechtěla žít? A k čemu by mi byla tvoje ledvina?" Brunetka tohoto člověka už teď zbožňovala, ale jedna věc ji dostávala, jeho dlouhé vedení. Zdálo se, jako by Harry v životě kromě Louise nepotkal nikoho, kdo by se k němu jen pokoušel chovat mile. Byl neustále nervózní, rozhozený a nejistý, co se týkalo jeho vkusu. V čemkoliv. Jako by ho každý jen kritizoval. Abbie naprosto nechápala, kde je chyba, protože za těch několik dní, které spolu strávili neudělal jedinou věc, která by jen blízce připomínala sobeckost. Stál uprostřed moderně zařízeného obývacího pokoje s Abbiinými taškami (které de facto odmítal pustit, aby je dívka nemohla nést sama ) v rukou a nervózně přešlapoval.

,,Takže, pro ty pomalejší. Tenhle byt je pecka. Dráha pecka. Jsem tele, podpálim ho a budu ti to dlužná nadosmrti. " Harry sklopil pohled, když zmínila fakt, že mu něco občas docházelo pomaleji. Nesnášel to a připadal si kvůli tomu pitomě. Abbie to vlastně přišlo roztomilé. Vždy, když mu něco nedošlo, mělo to co dočinění s tím, že se na něj někdo snaží být milý, nebo mu skládá nenápadně kompliment.

,,Abbie já nechci, aby tu žil někdo cizí. Chci, abys tu byla ty, navíc, mám to kousek od - "

,,Počkat! Kousek od čeho? Harry, kde bydlíš? Je to jakkoliv poblíž tohohle bytu? O to jde, mít mě pod dohledem?" A Harry byl opět zracen. Poodstoupil od Abbie asi o dva kroky a zíral do země, jako kdyby ho nachytala při krádeži a on se styděl. Její vyčítaví tón ho ničil.

,,Já vím, že jsem ti to měl říct, ale bylo mi jasné, že bys odmítla. Bydlím odsud pár domů, na opačnou stranu, než je byt tvojí sestry. Myslel jsem, že ti to po nějaké době nebude vadit, mít mě blízko. Samozřejmě bych sem nechodil, pokud by sis to nepřála." Abbie okamžitě pozanala tenhle tón. A chtěla se praštit. Harry jí nabídl krásný byt, s nájmem téměř za hubičku a ona místo toho, aby mu líbala ruce, ho tu obviňuje. Opět si tím připomněla, o kolik je Harry lepší člověk, než ona kdy bude.