The Walking Dead | The Beginning

Kapitola 17. První mrtví

Utíkala jsme dlouho. Divím se, že jsme ještě nacházely dech, ale chtěly jsme se od města dostat co nejdál, co nejdál od Billa. Ráno už bude vědět, že tam nejsme, začne po nás pátrat, pátrat po Kate, já jsem jen odpad, co překáží, jen další člověk navíc, jako Mike. Utíkaly jsme nekončící tmou dál do neznáma. Kate tvrdí, že ví, kam máme namířeno, ale bude to těžké držet se plánu až po nás začnou pátrat.
...
Začalo svítat. My jsme už neutíkaly, měly jsme za sebou pár kilometrů a nespaly jsme, ani jedna. Šly jsme lesem mlčky vedle sebe a snídaly studené fazole. Mohlo být tak půl sedmé, když slunce začalo svými ospalími paprsky zahřívat naše záda a promrzlé stromy. ...
Došly jsme do města a zastavily na oddech. Kate se rozhlížela po pojízdném autu, ale neúspěšně. Já našla něco na jídlo. Po krátké přestávce jsme se dali zase na cestu.
...
Musela jsem myslet na Mikea. Na nic jiného v tom tichu myslet nešlo. Stékaly mi po tvářích slzy, ale schovala jsem je, musím být silná, nesmím plakat, i když to bolí. ,,Kam že to jdeme?" zeptala jsem se a ještě si otírala tvář. Prolomila jsem ticho, jelikož bych se dříve, nebo později rozplakala. ,,Savannah." kývla jsem, ale moc mi to teda nepřiblížila. ,,Jen tam? Pak co?" otočila se a koukla na mě naštvaný pohledem. ,,Ty si myslíš, že to mám do puntíku naplánovaný? Jdeme směr Savannah. Strýček tam u moře měl chatu, nikdo tam nebude a budeme tam zatím v klidu." otočila se a šla dál po cestě. Znepokojil mě její tón a taky důraz na slovo 'zatím'. Ale nemůžu ji rozčilovat dalšími otázkami, musím brát ohled na mimi.
Šla jsem tedy za ní. Kate se zastavila zvedla ruku, poslouchala. Já udělala to samý. Auto. ,,Rychle! Zales do lesa!" křikla Kate a rychle se vrhla do příkopu u cesty. Vyškrábaly jsme se do lesa a schovaly se za stromy. Auto projelo po cestě, aniž by zpomalilo. ,,To byl Bill?" zeptala jsem se s neskrývaným strachem. Kate se na mě podívala a také bylo vidět, že se hodně bojí. ,,Neviděl nás, zatím jsme v pohodě. Míří do Atlanty, ale nemůže vědět, kam jdeme, nejspíš vyslal týmy na všechny strany." schrnula nahlas Kate. ,,Dál pujdem lesem a musíme najít auto."
...
Šli jsme nepřístupným lesem dál a nezastavily jsme se ani na noc. Je to už druhá noc, co takhle jdeme. Po Billovy žádné stopy, asi prohledávají okolí Atlanty, nebo na ně dříve, nebo později narazíme. Mrtváků je kolem Atlanty mnohem víc, ale zatím jsme nemusely použít jedinou kulku, díky bohu. Když jsme na chvíli zastavily, uslyšela jsme zase auto. Držely jsme se pořád na dohled cesty a tak jsme mohly vidět kdo vystoupil. Krčily jsme se v křoví a poslouchaly. ,,Prohledáme tenhle les a vrátíme se zpátky." oznámila žena muži. Ta žena se jmenovala Ashley a ten muž Robin, oba jsou Billovy příznivci až za hrob. Kate vytáhla loveckou pušku a nasadila na ni tlumič. ,,Co to děláš?! Nemůžeme je zabít!" šeptala jsem na nesouhlas. ,,Oni po nás jdou, pokud nás dostanou, tebe zabijou a mě předhodí Billovy a maj auto, kterým se dostaneme do Savannah." šeptla Kate a zamířila na Robina. ,,Vem si Ashley." šeptla než vystřelila. Střela byla tak tichá, že ji Ashley ani neslyšela a pokračovala do lesa. Vyplýžila jsem se na cestu, tam jsem  si nabila magnum a nasadila tlumič. Stoupla jsem si a zamířila. Bylo tak těžké vystřelit, když jsem ji znala. Chvíli jsem přešlapovala na místě a a pak se ozvalo křupnutí. To jsem byla já, šlápla jsem na nějakou větvičku a Ashley se otočila za zvukem. Neváhala a když uviděla mou zbraň, odhodila ty své. ,,Běž!" křikla jsem na ni. ,,Tak utíkej a nepatrej po nás!" já ji nechtěla zabít. Sklonila jsem zbraň a šla zpátky ke Kate, ale Ashley mě neposlechla. Vytáhla nůž a rozběhla se proti mě. Už jsem jednou řekla, že reflexy jsou svině. Střelila jsem ji do břicha a ona se skácela v bolestech k zemi. Ale měla ještě dost sil, aby mi podkopla nohy a já upustila zbraň. Praly jsme se. Obě jsme byly na pokraji zhroucení, já neměla sílu pokračovat a ona sílu žít. Ale jí těch sil zbylo přece jen víc. Převalila se přeze mě, tak, že jsem byla teď pod ní a nahmatala v trávě svůj nůž. Naštěstí já udělala to samé s mojí magnum. Než mě stihla probodnout, prostřelila jsem jí hlavu. Vyčerpaně jsem se zvedla a smiřovala jsem se s tím, co jsem právě udělala. Kate přispěchala a rozhlížela se kolem, chtěla mi nejspíš vynadat, kde tak dlouho vězím, ale já začala mluvit jako první. ,,Já se měla pokusit Billa zabít, měla jsem."  ,,Jo tos měla."