^návšteva^

369 16 4
                                    

Stále pohled Vadima:
Ráno jsem se vzbudil na zvonení toho pitomého budíka. Vstal jsem a šel se do koupelny převlíct.
Tam sem si i udělal hygienu.

Bilo kolem 7:30 a ja pořád nevím kdy máme střetnutí a ani nevím kde.

Šel jsem teda na parkovište kde bili ostatní tími ale můj nikde...sakra!

Hledal jsem je asi deset minut po celem areálu campu..no nikde.

Šel jsem se podívat do červené budovy na třetí poschodí,kde má Mirek pokoj.

Jo jasně bili tu na chodbě...

Kurňa, že mně to nenapadlo...

,,kdy jedete za Luckou?" zeptal se mně
Mirek....

,,jo taky tě zdravim... Jo a nevím pooběde..cez poobědní přestávku" odpovědel jsem.

,,jojo čus...ok tak jdem na snídani?" zeptal se Mirek a všichni přikívli.

Šli jsme směrem do jídelni ...

Po cestě jsem se bavil s holkama mého tímu. Jsou docela fajn...

Nejsou to ti zmachlené děvky, co se semnou baví jen kvůli youtube.

Jsou to ti holky co mně mají rádi, a je to na nich neskutečně videt,že si užívaji to,že snima bavím...nevím proč ale hodnějsem si je obloubil.

Mám jich rád...ale víc...ne.

Přišli jsme do jídelne a vyčkali jsme si menší radu.

Po snídani:
Mirek z deckama a jiníma tímama se šli lyžovat...

Jo šel bych i já..ale abych pravdu řekl...nechce se mi.

Jo já vim..jsem upřimnej..

A nešel ani Vláďa s Péťou. S naší izby šli jen Martin s Julčou...

,,kluci?" ozval se Vláďa...

,,noo?" ozvali jsme se naraz s Péťou...

,,nenatočíme nejaké video?!"

Souhlasili jsme...

Natočili jsme ..nikdy sem.

Ale bez alkoholu!

Jo asi se ptate co se stalo...ale,...no...nechci se opít hned z rána.

Ale to je přece jedno...

Kolem 15:00 přišli decká z lyžovačky a mněli přestávku do 17:00.

Tak je zeberu za Luckou,přece se za ní tolik vyptávají.

S deckama jsme mněli sraz 15:45 na parkovisku.

Přišel jsem tam a už všichni čekali jen namně.

Jeden kluk Filip šel kemne dopředu a všichni se změstili kemne dozadu.
Kluci se mačkali a holky sedeli na klíne kluků. A i nekterí kluci bili na klíne. Mirka jsme nezebrali.

Neni to tak daleko tak to nejak zvládneme.

V nemocnici:
Přišli jsme na Luckinu izbu a ona spala.

Kluci se k ni hned nahrnuli a chytili její ruky.

Někdo mněl pravou a někdou lavou ruku v ruce.

Pohlad Lucky:
Zobudila som a okolo mňa bol celý môj tím aj s Váďou.

,,čo tu robíte?" spítala som sa ich..

,,Váďa nam dovolil ísť za tebou" hovorila Andy.

,,jáj to je od neho zlaté" povedala som a usmiala sa naňho.

Po chvílke prišiel doktor.

,,a to je kdo?" spital sa.

,,môj tím na tábore..alebo moje deti" usmiala som sa.

,,a Lucka je naša maminkáa" zakričali.
Doktor sa usmial.

,,zítra vas už pustíme.." povedal a odišiel.

Decka začali skakať radosťou.

Usmiala som sa na nich...som rada, že ma majú tak radi.

Po hodine odišli.

Pohled Vadima:
Jedeme od Lucky a jdeme zase do campu.

Nastoupili jsme do auta a jeli na místo campu.

Vystoupili jsme z auta a nahnuli se kemne decká. Chtěli fotku a podpis. Klasika...

,,Vadime ty čuráku! Pojď!" křičel namně Mirek.

,,promiňte musím jít" řekl jsem jim a procpal se davem hučícich kidú.

Konečne jsem se dostal k Mirkovi a mému tímu.

Co budem teď asi dělat?

,,decka chcete jít semnou stříhat video co jsme natočili?" zeptal jsem se jich a oni souhlasili...

Sli jsme do spoločenský místnosti a tam jsem si sednul na židli a zapl počítač...

Všichni mně pozorovali jak stříham video...

Po hodinách bilo konečně sestříhaní.

Pak už bilo nejak kolem 21:30 a decká jsme poslali na pokoje.

Začalo To Táborom Where stories live. Discover now