Láska z X-Factoru

17.část - Oh, kluci

17.část

 

Když jsem se probrala, první co jsem viděla byly čistě modré oči. Jako moře.
Pak jsem si uvědomila, že je to Niall a já ležím na své posteli.
,,Viky! Proboha prober se,“ řekl a vytáčel nějaké číslo na mobilu.
,,Okamžitě polož ten telefon,“ zaskřehotala jsem.
,,Viky?! Jsi v pořádku?“ vyhrkl starostlivě. Ale telefon si schoval do kapsy.
Pokusila jsem si sednout. Ale vystřelila mi bolest do hlavy, která mi to nedovolila.
,,Au. Moje hlava,“ chytila jsem se za ní.
,,Jo. Spadla jsi a asi se do ní bouchla. Proč jsi omdlela?“ zeptal se mě a jeho starostlivý výraz ho neopouštěl. Ruku měl na kapse, jako by byl okamžitě schopen vytáhnout mobil a volat pomoc, kdybych znovu omdlela.
,,Já nevím. Pamatuju si, že jsem potkala Miu, tak říkala, že se stěhuje k ESE.“ Namáhala jsem svůj mozek, aby začal pracovat.
,,Co je ESE?“
,,Emma, Susan a Emily,“ vysvětlovala jsem.
,,Aha. A co dál?“ domáhal se více informací Niall.
,,No, pak jsem šla na pokoj a...“
,,A co?“
,,A už si nic nepamatuju,“ řekla jsem s lítostí.
,,Stává se ti to často?“ Starostlivost vystřídal zájem.
,,Ne. Tohle je poprvé,“ řekla jsem a nechápala to.
,,Proč jsi se nevrátila do jídelny?“ zeptal se mě.
,,Protože...“ Zarazila jsem se uprostřed věty. Až příliš jasně jsem si pamatovala proč. Zrovna v tu chvíli jsem nechtěla vidět Zayna. A věděla jsem, že se tam určitě vrátil. Asi bych to měla říct Niallovi, ale radši jsem mlčela.
,,Protože jsem už neměla hlad,“ vymýšlela jsem rychle nějakou výmluvu.
,,Aha.“ Vypadal, že mi to zbaštil i s navijákem.
,,A proč jsi sem přišel?“ zeptala jsem se prozměnu já.
,,No...víš. Já jsem se tě chtěl zeptat, jestli bys nešla někam ven. Zítra,“ řekl nervózně.
Úplně jsem na to zapomněla. Volný zítřek.
,,Ale, když ti není dobře, můžeme tu zůstat. Je mi to jedno,“ řekl rychle, když viděl můj výraz.
,,Ne! To ne. Já se chci jít někam podívat. Po městě. Ale, už mě pozval Zayn,“ řekla jsem s omluvným výrazem. Jeho úsměv ochabl.
,,Aha. Tak nic. To chápu,“ řekl se smutným výrazem.
,,Ale můžeš jít s náma. Nebo s náma může jít i Louis, Harry a Liam.“ Rozhodně jsem totiž nechtěla být o samotě s dvouma klukama, kterým se očividně líbím.
,,No jasně,“ řekl a okamžitě se zase rozzářil.
,,Jo. A jestli tě můžu poprosit, nikomu o tomhle neříkej,“ řekla jsem s prosebným výrazem.
,,Jasně. Neboj se,“ ujišťoval mě. ,,Ale asi už půjdu,“ řekl a zvedl se. Já jsem se snažila taky zvednout, ale zamotala se mi hlava a zapadla zpět do polštářů.
,,Ne. V klidu lež,“ řekl, přikryl mě a pak...mi dal pusu na čelo. Potom se otočil a odešel.
,,Tak, a teď jsem oficiálně v háji.“