8. I hate you, I love you

514 42 2
                                    

 •Philip•

  "Musí se vrátit oba dva členové týmu...  mám pocit, že celý den s Philipem nepřežiju." řekl Daniel a všichni se začali smát. Asi si to neuvědomuje, ale tím svým povýšeným chováním mi moc ubližuje. Cítím se jako kus hadru a doufám, že to bude zase jako ten večer, co jsem se dozvěděl o Hansovi a Yukim a on mě utěšil. Ale nebude, byl opilý a za střízliva si nechce přiznat, kdo je. Hraje si na drsňáka a pana dokonalého a to mě strašně sere. Někdy bych mu za jeho chování nejraději fláknul, tak moc ho nesnáším, ale zároveň vím, že takovým jiným způsobem než předtím. Nesnáším ho, protože mě trápí a neuvědomuje si, co mu chci svým chováním říct. Jen jsem se podíval na kolečko lidí okolo něj, které ho litovalo, že musí být zrovna se mnou. Trenér to nějak neřešil a dal nám pokyn, abychom se seřadili a po pěti minutách vždy vyráželi.

Protože jsme měli jet až za dlouho, sesedli jsme z koní a uvázali je do stínu, aby si odpočinuli. Daniel byl zase dva metry od ostatních a zasněně se díval na nebe. Nevím, co ho na tom baví. Vždy se zdržuje dál od ostatních, jako by se styděl a nechtěl, aby ho někdo trochu víc poznal. Někdy si říkám, že by bylo nejlepší mít v pokoji vinotéku a vždy ho opít, aby byl zase tak milý a upřímný jako ten večer. Seděl jsem na dřevěné ohradě a přemýšlel nad tím, jak udělat další party a dotáhnout ho tam. Možná je to hloupý nápad, ale jinak by se asi dobrovolně nenapil a nemluvil se mnou. Seskočil jsem z ohradníku a rozběhl se za ostatními, co ještě čekali. "Hansihansihansihansi!" přiběhl jsem k němu, když jsem ho uviděl. "Copak chceš?" culil se. "Uděláme u vás další party? Prosím, moc prosím Hansi." zkoušel jsem to na něj. Hans se strašně rozesmál a řekl: "Poslyš, nejdeš na to nějak zhurta, vždyť jsme jednu měli před týdnem a navíc si chci taky užít trochu klidu." Otočil se na Yukiho a dal mu letmou pusu na tvář, čímž mě dokonale odpudil a o další návštěvě jejich pokoje jsem jako mávnutí kouzelného proutku přestal hned uvažovat. Musím najít jiný způsob, jak zjistit, co si o mně Daniel doopravdy myslí. Možná bude lepší pro tentokrát vynechat alkohol.

Už jsme byli na řadě a čekali na trenérův pokyn k výjezdu. Daniel vypadal znuděně, vlastně se tvářil jako vždycky. Jediný, na koho mluvil byl jeho kůň a všechny trenérovy řeči úplně ignoroval. "Tak můžete." mávl trenér a zapnul si stopky od znova. "Jak dlouho už Gingera máš?" zeptal jsem se po chvilce nudného ticha. "To je jedno, ne? A vůbec, kdo ti řekl, že s tebou budu mluvit." zamračil se a zase se věnoval jen svému koni. Už mě to věčné ignorování a přehlížení začalo vážně lézt krkem. "Máme fungovat jako tým, kvůli tobě se snažím krotit a chovat se slušně, takže jestli na mě budeš dělat ty svoje znuděné ksichty, tak si mě nepřej, jasný!!!" křičel jsem na něj. Už jsem to nezvládal a moje pravé upřímné já zase vyplavalo na povrch a ovládalo mě. Bylo mi jedno, že dělám scény a všichni, co jsou v národním parku mě určitě slyší, prostě jsem chtěl, aby věděl, že kvůli němu vážně nejsem v pořádku. "Uklidni se, ne?" řekl suše. Co si myslí?!? "To ty jsi ten, kdo by se tady měl kurva uklidnit! Asi nechápeš, že před tím, kdo jsi neutečeš, co? Pochop to, zní to hrozně, ale ten večer, když jsi mě utěšil jsem si něco sám ujasnil." postupně jsem se uklidnil a snažil se mu to vysvětlit.

Daniel pobídl svého koně do klusu a potom i do cvalu. "Ale já před tím chci utéct." řekl naposledy a snažil se mi zmizet z dohledu. Pobídl jsem Rivera a běželi jsme za ním. "Co si o sobě vůbec myslíš? Nemůžeš mě tady nechat." řval jsem za ním. River pod mou pobídkou zrychlil a už jsem měl Daniela přímo na dosah. "Nesnáším tě!" naposledy jsem si ulevil. Najednou zastavili a já se snažil Rivera taky zabrzdit. Daniel seskočil z koně a šel směrem ke mně. "Slez a řekni mně to do očí." řekl. Na tohle jsem čekal, až se mu budu dívat do očí a nebude nikam uhýbat pohledem. Seskočil jsem z Rivera a chytl otěže do pravé ruky, aby nikam neutekl. "Nesnáším tě Dane." řekl jsem a snažil se se nerozbrečet. Daniel mlčel, díval se mi přímo do očí a já doufal, že teď nevyleze na koně a neuteče mi. "Miluju tě." řekl a pustil otěže od svého koně...POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ (večer :D)

Zase trošku kratší a nezáživný díl, ale doufám, že i tak se líbil. Večer, pokud neusnu se můžete těšit na dnes již třetí díl téhle série :). Děkuji, že to se mnou dneska zvládáte vydržet!

Dája :3


Rivalové ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat