Kouzelná Beruška a Černý Kocour - Láska křížem krážem

3. ČÁST - NÁVŠTĚVA

MARINETTE / MISS

Věděla jsem, že nemám na výběr. Jak bych byla rodičům vysvětlila, že už nevypadám jako jejich dcera? Nebo jak bych byla mohla chránit město, když už se nedokážu proměnit na Berušku? Jak bych se byla ovládala, když mě pořád ještě sleduje akuma, který jen čeká na sebemenší náznak negativních emocí, aby toho využil k mému ovládnutí? Jak bych se všem po tom dni vůbec mohla podívat do očí, když jsem jim tak moc ublížila?

,, Marinette, určitě musí být i jiné řešení, " zkoušela mi to Tikki rozmluvit. Jenže já byla pevně rozhodnuta. Musím zmizet z Francie.

,, Není, Tikki. Obě dvě to moc dobře víme." Obě dvě jsme jen mlčely a zíraly na nebe. To bylo čisté a bez jediného mráčku. Pravý opak mé duše.

,, Jenom se musím ještě zastavit za Mistrem Fu. Myslím, že bude chtít Mirákula Berušky." Přerušila jsem to nepříjemné ticho.

,, Marinette, ne! " vykřikla Tikki zděšeně.

,, Už nejsem Beruška ani Marinette, Tikki. Mirákula u mě nemají cenu a jen je ohrožuju. Mým prostřednictvím by se snadno mohla dostat do rukou Lišaje. Taky by mě mohl využít, aby získal i Kocourovo Mirákulum. Mistr Fu může vybrat novou Berušku a spolu s ní a Kocourem budeš chránit Paříž. Bude to v pořádku, uvidíš."

,, Ne. " Tikki mě překvapila tím, jak rázně najednou promluvila.

,, Cože? "

,, Nechci mít jinou Berušku než tebe, Marinette." Zaskočila mě. Něco takového jsem opravdu nečekala.

,, Vždyť už si byla kwami spoustě Berušek. Jedna navíc se v tom davu ztratí, " snažila jsem se nám oběma zvednout náladu.

,, Ty jsi lepší než ty předchozí. Nechci o tebe přijít. Jsi pro mě moc důležitá." Cítila jsem, jak se mi do očí hrnou slzy. Uvědomila jsem si, že jestli chci, aby to vyšlo, musím zabít Marinette Dupain-Chengovou. Chystám se zabít sama sebe. Ale já neměla na výběr. Nemohla jsem zůstat.

Vydala jsem se k Mistrovi Fu. Když jsem byla u jeho dveří, zarazila jsem se. Co když bude mít zákazníka? Než jsem se stihla otočit, otevřely se dveře.

,, Pojď dál, Beruško, " pozval mě mistr Fu dovnitř.

,, Mistře Fu. " Pozdravila jsem ho úklonem hlavy.

,, Mistře Fu, určitě už víte, že teď už nejsem Beruška. Už dokonce nejsem ani Marinette. Teď jsem Sarah neboli Miss."

,, Milá Beruško či Marinette, to, kým člověk je, neutváří, co vidíme očima, ale to co vidíme srdcem. "

,,Mistře, máte pravdu, ale to, co vidíme očima, nás nutí soudit. A navíc, hrozí že už ani v tom, co je vidět jen srdcem, nebudu Marinette ani Beruška. Jsem posedlá akumou, který venku létá a čeká na svoji příležitost. Vy určitě víte, co chci udělat."

Mistr Fu jen smutně pokýval hlavou.

,, Kdybych řekl, že tvé rozhodnutí nechápu nebo že nemá rozumné opodstatnění, lhal bych sám sobě. Vím, že děláš to nejlepší, co můžeš. Mrzí mě, co se stalo. " Byla jsem ráda, že mi Mistr neoponoval. Byla jsem v takovém rozpoložení, že bych se s ním nedokázala hádat.