In a love cage | Plánovaná korekce|

39.Dil-Návrat a překvapení

„Nechápu,proč tu ti novináři stále jsou!Dokonce jich tu je čím dál víc!Zavolám policii!"běsnila u snídaně Denise.

„Neporušují žádný zákon,nemůžeš na ně volat policii"řekl klidně Greg a dál si četl noviny.

„Zasahují do osobního života!Neustále fotí a mám pocit,že nám jeden probíral popelnici."

„Omlouvám se,za tohle haló,ale až odjedu tak to zmizí slibuju"omluvila jsem se.

„Tím se netrap zlatíčko,ty za nic nemůžeš.Nechcete tu přeci jenom ještě pár dnů zůstat?Třeba si to rozmyslí a odejdou"začala nás Denise přesvědčovat.

„Díky,ale vážně musíme jet.Včera jsme mluvili s Harrym a pošle sem soukromé letadlo a bodyguardy,takže cesta nebude problém"odpověděl Theo a já se na něj překvapeně podívala.

„Kdy říkal,že pošle letadlo a bodyguardy!?"zeptala jsem se.
„Když jsi odešla na záchod.Nečerti se Darcy,ale jinak se domů nedostaneš"řekl vážně a napil se čaje.

„Theo a ty tu nechceš zůstat?Skoro tě nevidíme"usmála se smutně Denise.„Mám něco v Londýně,ale brzo zase přijedu"usmál se Theo.

„Něco nebo někoho?"podíval se Greg pobaveně na mě a pak Thea.Theo neodpověděl a šel odnést nádobí.

Vstala jsem a chtěla jít nahoru,když jsem uslyšela přijíždět auta.„To budou oni"objevil se vedle mě Theo a šel ven.Ze dvou aut vystoupili osm mužů,oblečení v černých oblecích s brýlemi na očích.

Theo s nimi na chvilku mluvil a potom zamířil i se dvěmi zpátky do domu.Zbytek zůstal stát venku.Vešla jsem na chodbu zrovna ve chvíli,kdy on a jeden z mužů vešli dovnitř.

„Kde je druhý kolega?"zeptala jsem se.„Dobré ráno,princezno.Hlídá u dveří"odpověděl.„Letíte hned?"přišla za námi Denise.

„Ano,jenom dojdeme pro kufry"řekl Theo a šel nahoru.Neušel mi Denisin smutný výraz,takže jsem jí objala.„Neboj,pošlu sem Thea,co nejdřív.A nebo klidně přijeďte do Londýna,ráda vás uvidím"usmála jsem se.

„Slib mi Darcy,že přijedeš taky"podívala se mi do očí.„Slibuju."

Denise se usmála a já šla za Theem.„Jsi sbalená?"zeptal se hned,jak jsem vešla.Přikývla jsem a vzala menší tašku.

Sešli jsme dolů,kde jsme se obuli a oblékli.Po dlouhém loučení a slibu,že ještě přijedeme,jsme se nechali bodyguardy odvést do auta a odjeli na letiště.

Dostali jsme se přes další fotografy a konečně se ocitli v letadle.„Tady by se dalo i bydlet"rozhlédl se Theo.Svlékla jsem si kabát a posadila se na sedačku.

Theo si ke mně přisedl a usmál se.„Děje se něco?"zeptal se.„Nemám ráda tuhle pozornost.To,jak omezuje lidi se kterýma jsem.To,jak jsou neustále člověku v patách"odpověděla jsem.

„Já vím princezno,ale s tím už nic neuděláš"řekl a pohladil mě po tváři.Ozvalo se hlášení o vzlétnutí,takže jsme se připoutaly.Jakmile jsme byli ve vzduchu,odepli jsme pásy.

„Theo?"
„Ano?"
„Mám tě ráda."
„Miluju tě maličká."
„Já vím,jenže já pořád nevím..."
„Netlačím na tebe a ani po tobě nechci,abys mi řekla to samé.Jenom jsem chtěl,abys to věděla."

„Nechci to uspěchat,tak jak to bylo s Ryanem."
„Nejsem Ryan."
„Já vím,ale..."

„Maličká,zapomeň na to,ano?Jednoduše jsme přátelé"vytáhl z kapsy Theo mobil a dál mi nevěnoval pozornost.

************************
„Takže to bylo fajn?"zeptal se taťka,když jsme seděli v kuchyni a pili čaj.„Jo,oba tě pozdravují.A díky za to letadlo a ochranku"napila jsem se čaje.

„Nečekal jsem,že tě i tam najdou,ale co se dá dělat.Musím s tebou mluvit o něčem důležitém"usmál se.

Zvědavě jsem se na něj podívala a čekala,co řekne.
„Za pár dnů odlétám s kluky do New Yorku,kvůli nahrávání nového alba a taky nás tam čeká pár vystoupení"oznámil.

„Tak to je super!Jak dlouho tam budete?"zeptala jsem se.
„Vidím to,tak na dva týdny víc ne.Laura jede s holkama do Itálie,je tam nějaký módní týden,takže jestli se k nim chceš přidat není problém.A Sophia bere Becky a Daniela na hory a říkala,že máš jet s němi"navrhl taťka.

„Zůstanu doma,udělám si s Elenou a Chloe holčičí dny"řekla jsem.„Vážně tu chceš zůstat sama?Nemám říct Theovi,ať tu je s tebou?"

„Ne,to je dobrý,zvládnu to"vzpomněla jsem si na náš střet v letadle.„Tak dobře,odlétám až za tři dny,takže si spolu někam zajedeme.Jo a jak tu budeš sama,nechám dům hlídat ochrankou"nesmlouvavě se na mě podíval.

„Tak dobře,ale nechci o nich vědět"rezignovala jsem.„Tak dobře,chtěl bych ti zahrát jednu písničku"zvedl se a odešel do obýváku.Šla jsem za ním a posadila se do křesla.Taťka se posadil ke klavíru a začal hrát pomalou melodii.

I need hear your voice

It was your choice,only your,only your

Please,come back

It was attack for us,for us.

Dozpíval a pokojem dozněly poslední údery do klavíru.Ticho. „Bylo to o mámě,že ano?"zašeptala jsem.Přikývl.Nemusel nic říkat.Stoupla si a přešla k němu.Objala jsem ho a zavřela oči.Na ruku mi dopadla jeho slza a hned na to další.

Nemohla jsem pro něj nic víc dělat,než ho držet.Moje slzy pomalu stékaly po tváři a dopadaly na moji ruku,kde se spojily s jeho.