Fakt doufám, že bude doma, když kvůli běmu zatahuju školu. Zazvonila jsem a nervózně přešlapovala. Musím mu to také říct. Musím mu říct, že ho taky miluju než udělá nějakou blbost. Když otevřel tak chtěl zase hned zavřít, ale strčila jsem tam nohu. Což jsem neměla dělat, protože to byla hrozná rána. "Au!" Vyjekla jsem a on ty dveře zase otevřel. "Jdi pryč Alison." Ani se na mě nepodíval. "Musím s tebou mluvit." Chytla jsem ho za ruku, ale trhl s ní pryč. "Já s tebou, ale ne. Nechci slyšet jak tě nemůžu milovat. Že jsme jen přátelé nikdy mezi námi nic jiného nebude." Povzdechla jsem si. "Taky tě miluju." Řekla jsem, ale on jen zavrtěl hlavou a zavřel dveře.
Po chvíli se dveře otevřeli a on se na mě konečně kouknul. "Cože?" Zeptal se nevěřícně. "Taky tě miluju Justine." Přešla jsem blíž k němu a chytla ho za tváře. "Ale proč...?" Zakoktal. "Ze školi jsi zdrhl dřív než jsem ti na to stačila cokoliv říct Justine. Prostě jsi mě chladně odstrčil a odešel. Neměla bych tu být. Měla bych být na tebe naštvaná a čekat než se mi přijdeš omluvit. Jenže to prostě nejde." Přiznala jsem a on se usmál. Miluju jeho úsměv. "Už mě nemuč a polib mě prosím." Řekl strhaně a já ho hned políbila. Začal spolupracovat a oba jsme vešli dovnitř. Neodtrhnula jsem se od něho a obmotala si nohy kolem jeho pasu. On nohou zavřel dveře a zamířil nejspíš k němu do pokoje.
Ucítila jsem pod sebou měkkou postel. Justin se made mnou skláněl a usmíval se. Musela jsem se na něj usmát taky. "Jsi tak krásná Alison." Políbil mě na krk. "Tak strašně moc tě miluju." Políbil mě na rty. "Prosím buď už jen a jen moje. Chci aby jsi byla mojí přítelkyní, snoubenskou, manželkou, matkou mých dětí. Nechci už nikoho jiného. Stala by jsi se mojí přítelkyní?" V jeho očích byl strach z odmíntuní. "Jo." Rozbrečela jsem se štěstím a vášnivě ho políbila.
Začal mi rozepínat košili, ale zastavila jsem ho. "Bojím se Justine." On mě pohladil po tváři. "Poprvé to byl Erik a...já...prostě nikdy jsem...to...ne." Nedokázala jsem ze sebe vydat jedinou smysluplnou větu. "Můžeme počkat dobře?" Přikývla jsem a byla mu za to vděčná. "Nebudu tě do ničeho nutit. Nechci ti ublížit. Musel bych se za to pak nenávidět. Lehl si vedle mě a přitáhl si mě k sobě. Položila jsem mu hlavu na hruď a poslouchala jeho srdce. Bilo tak strašně rychle, asi tak jako to moje. Možná ještě rychleji. Usmála jsem se. Položil mi ruku kolem ramen a hrál si s mými vlasy. Je mi s ním tak moc dobře.
"Chtěl bych tě vzít ma rande, ale nějak jsem to nikdy nedělal. Takže nevím jak to všechno funguje." Zasmála jsem se. "Héj nesměj se mi. Já za to nemůžu jasný." Jen jsem k němu zvedla pohled. "Můžeme jít do kina." Řekla jsem a on přikývl. "Právě jsi mě pozvala na rande že jo?" Zasmála jsem se. "Vlastně jo, tak trochu." On mě políbil a já hned začala spolupracovat. "Takže kino. Dneska?" Souhlasila jsem a zvedla se z postele. "Odvezeš mě domu?" Zeptala jsem se ho. "Jasně." Usmál se na mě a zvedl se taky.
"V sedm tě vyzvednu." Řekl mi když zastavil před naším domem. "Dobře. Budu se těšit." Políbila jsem ho na tvář, ale on se na mě zamračil. Než jsem stačila políbit já jeho tak on políbil mě. Usmála jsem se do polibku. On si mě vyhoupl na sebe a trochu zavrčel když jsem se otřela o jeho kamaráda. Zakousla jsem se do rtu a nevinně jsem se usmála. "Ty jedna malá mrško." Znovu mě políbil a já mu zapletla prsty do vlasů. Sjel mi rukama na zadek a zmáčkl ho. Vzdychla jsem mu do rtů. Cítila jsem jak se v jeho kalhotech tvoří boule a to mě vzrušovalo. Začal mi rozepínat košili. "Tady ne." On se usmál a vystoupil jsme z auta.
Došli jsme do pokoje a on mi strhl košilku a zahleděl se na moje poprsí. Znovu mě políbil a já začala spolupracovat. Vyskočila jsem si na něj a on si lehl na postel a já na něm seděla obkročmo. "Vážně?" Přikývla jsem a on mi rozepnul podprsenku a pomalu mi stáhnul ramínka a odhodil ji na druhý konec pokoje. Sundala jsem mu triko a...
Názor? Snad se líbí
Love you
-Lucy
