17. Lvíčata

129 4 0
                                    

O pár měsíců později

Nia se nemotorným krokem se svým zavalitém břichem potácela směrem k napajedlu bylo jí horko a měla žízeň. Pot ji stékal po tváři to břicho jí dalo zabrat bylo to horší než,když nosila svojí prvorozenou dceru Safiyu jakoby měla v břichu 30 lvíčat i když věděla,že tohle není možné. "Konečně" oddechla si před napajedlem a hlavu ponořila do lehce studené vody nejprve se zbavila horka a potom se i napila. Nakonec si k vodě lehla,protože hned cesta zpět na Lví skálu to by asi nebylo příliš dobré.

Kopa pořád trávil pravdu,kterou mi řekla Nia a to bylo to,že jeho syn byl živý a byl bratrovrahem. Rozhodl se,ale pro velice velké rozhodnutí a to,že půjde syna najít a pohovořit si s ním možná všech těch skutků lituje a Kopa byl ochoten dát mu druhou šanci. Vitani si všimla,že Kopa je zamyšlený tak se k němu posadila "Jde o Jahiho?" pohlédla mu do očí ve,kterých se leskly slzy. Lev s hnědou hřívou přikývl.

Safiya měla plnou hlavu Kiroha čím víc na něho myslela tím víc chtěla za ním jít a zeptat se ho na celou pravdu,protože věděla,že on nebyl špatný. Seděla u hranic a rozpočítavala jestli má zůstat nebo jít z toho všeho jí,ale vytrhl opičák. "Co to děláš?" zeptal se s úsměvem. Mladá lvice s sebou trhla "Rozpočítávám jestli mám zůstat zde nebo zjistit pravdu "  ušklíbla se na rodinného přítele Rafikiho. Ten se zasmál a zachrastěl s tou svojí holí "Jdi za pravdou!". Safiya se zasmála a rozběhla se na Sloní hřbitov "Děkuji moc!" usmála se. "Neděkuj" řekl a vypařil se zpět na svůj baobab,kdyby od něho třeba potřeboval někdo mastičku nebo tak něco.

Samula váhavě hleděla do očí lva před,kterým seděla "Já...já..já jsem se zamilovala" nemohla to říct souvisle prostě to nešlo teď se docela bála Nukovi reakce. "Sam já cítím totéž.." přitiskl čumák k jejímu,aby byl přesvědčivý i když se mu to tak hnusilo zkrátka nesnášel krev téhle mrchy ze Lví říše. Sam se zazubila a oblízla Nukovi čumák "Chci tě představit rodině.." usmála se. Nuka teď byl v pasti musel se vymluvit samozřejmě,že ho představí rodině,ale až mu se to bude hodit "Zajisté,ale někde jindy " usmál se a otřel se o ní díky tomu Sam tiše zavrněla

Přeskakovala kostry jen proto,aby našla Kiroha. Nakonec někoho srazila a shodou okolností to byl Kiroho "Safi co tu děláš?" řekl s nadějí v hlase doufal,že si ho teď poslechne. "Kiroho chci slyšet,jak to všechno bylo prosím pověz mi to.." pronikavě mu koukala do tváře a lev nakonec přikývl a začal tasit ze sebe celou pravdu.

Nia začala mít křeče v oblasti břicha "Zhazi!" zařvala bolestí do savany. Majordomka vyletěla najít Niu a poté i Rafikiho. Rafiki dorazil k Nii,která zhluboka dýchala,protože věděla,že se to všechno blíží. "Zhazi zavolej Dalmara,Kopu a Vitani..". Zhazi přikývla a oblétla všechny 3 dotyčné,kteří se seskupili u rodící Nii.

"Kiroho já se ti tak omlouvám.." nadechla se a objala ho při tom všem oba na sebe pronikavě hleděli. Jejich rozhovor zaslechla i Baridi,která si všimla i těch pohledů teď jí bylo všechno jasné..Nechtěla,ale tomu nijak bránit. "Teď,ale budu muset jít matka co nevidět porodí a chci ji být oporou.." usmála se na Kiroha,který jí znova objal a potom Safiya zmizela v mlze.

Samula také uznala,že by tu už neměla být a rozloučila se s Nukou. Svým tempem se rozešla do Lví říše.

Když všichni dorazili k Nii ta už měla u břicha dvě malé koule chlupů. Pořád nevěděla,jaké jim má dát jména. Dalmar se usmál a podíval se na své potomky hrdě "Halima a Tamirat" usmál se a oblízl svojí partnerku,která souhlasila s jménama.

//Lvíčatka se narodily:) Halima a Tamirat na obrázcích..

Nia's PrideWhere stories live. Discover now