Pokračování moji povídky Kopa's Pride. Navazuje na Battle of Thrones.
Lví říše mé novou královnu a to dceru Vitani a Kopy. Jak se Nia vyrovná s vládou,když je to jedna z malá lvic,která kdy vládla?
Svírala se v bolestech byla schoulená do klubíčka moc dobře věděla ,co jí čeká byla na to připravená. Na tomto světě byla už hodně dlouho a taky byla na sebe patřičně hrdá ,že byla vždycky loajalní Ziře a poté Nukovi nikdy vůči těm prašivým kočkám ze Lví říše. Pokusila vstát ze země ,ale tělo ji už neposlouchalo strašně se jí podlamovaly tlapy.
Dotty se Spotty si všimly ,že Majiře není moc dobře tak ihned přiklusaly. "Majiro.." promluvila ustaraně Dotty. Šedivá lvice se na ní podivala jedním okem a rozkašlala se to bylo jediné co ze sebe zatím vydalala. "Děvčata ,přichází můj čas..už přesluhuju" zachraptěla a hlavou jí projely všechny vzpomínky na Ziru a na její smečku. Dotty se opřela o Spotty "Majiro, máme tě rády.." řekly ji obě naráz. Majira se usmála a potom se ušklíbla "Nebuďte měkoty co by na to řekla Zira" znovu se na ně usmála. Zavřela oči ,ale ještě neumírala snažila si totiž vybavit Ziřin hlas bylo jí jedno v jaké formě ho uslyší samozřejmě se ji vybavil její křik ,když něco Majira zpackala. "Nyní si mě volá Zira k sobě tak se tu mějte.." naposledy vydechla. Spotty a Dotty začaly řvát obě naráz na počest Majiřiny smrti.
Onedlouho dorazil za Dotty a Spotty i Nuka ,kterýho také mrzela smrt lvice. "Bylo to pravá přítelkyně mojí matky ..dalo se jí věřit" nadechl se a pohlédl na její mrtvé chladné tělo. "Měli by jsme ji pohřbít" navrhla Dotty a Nuka se Spotty přikývl. Spotty podebrala s pomocí své sestry tělo a dali ho na Nukova záda ,protože on věděl ,kde ji pohřbít.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
"Nad čím přemýšlíš synu?" pohlédla lvice na svého syna ,který seděl na kameni a hleděl směrem ke Slonímu hřbitovu. "Nad tím proč vůbec budeme zabíjet ty lvy z té Lví říše.." podíval se na matku. Baridi se na syna podívala a posadila se vedle něj "Proč se ptáš až teď?" mírně pootočila hlavu. "Prostě se nad tím zamýšlím ,protože mi to příjde zbytečné nikdy jsem nebyl tak chladnokrevný ,jak tu po mně každý vyžaduje.." zamračil se ,protože nechtěl zabíjet jen tak hnusilo se mu to. "Musíme zabíjet ,protože patříme k Gahijimu.." mrskla ocasem a hleděla na syna nevěděla co mu to přelítlo přes čumák. "Matko,já nebudu zabíjet nevinné to po mně nežádej nejsem ,jako ostatní z téhle smečky nejsme jako..Tovu ,který je od mala k tomu vedený" pronesl a otočil se směrem ke Slonímu hřbitovu. Nechtěl se o tom už s matkou vybavovat tak se rozběhl na to místo ,kde potkal Safiyu..
Baridi si povzdechla nemohla jen tak přijít za Gahijim a říct ,že její syn odmítá bojovat to by taky mohla skončit někde s prokousnutým krkem bez ohledu na to ,že je Azina sestra..
Vyhrabali Majiře hrob vedle Ziřina hrobu a tam jí uložili. Chvilku tam tak seděli a vzpomínali až se setmělo tak se vrátili. Dotty měla celou noc neklidné sny..
