Ráno mě probudila voda. Ano voda. Blais se mě totiž rozhodl vzbudit politím, protože jsem prý spala strašně dlouho. Mimochodem bylo sedm, když mě vzbudil. Nechápu, jak může vstávat tak brzo... "Gwen?" oslovila mě Carol. " Kdo je ten kluk na těch fotkách?" zeptala se a přitom koukala na fotky. "No to je James, když jsem bydlela v Americe, tak to byl můj nejlepší kamarád." usmála jsem se na ní. "Aha a teď už není?" "No já jsem vlastně odjela, kvůli němu" nechápavě se na mě koukla a tak jsem pokračovala. " Od malička to byl, můj nejlepší kamarád, jenže když mi bylo šestnáct tak jsem se do něj zamilovala, ale on už měl holku. nejdřív jsem si myslela, že to bude jen krátkodobá známost, ale je s ní pořád. Nechtěla jsem se ho vzdát a tak jsem začala chodit každou sobotu na párty a vždycky jsem mu pak zavolala jestli by pro mě přijel většinou u mě pak zůstal celou noc. Jo vím, že to nebylo správný. Jednou jsem mu řekla, že mi "vadí", že se mnou není tak často jako dřív. Pohádali jsme se kvůli tomu, ale snažil se se mnou být víc. Trápila jsem se kvůli tomu čím dál tím víc a tak jsem se rozhodla, že odjedu" ukončila jsem svůj proslov a koukla se na Rol.
"To je mi líto Gwen" pohladila mě po zádech a mě se z oka vykutálela neposlušná
S touhle kapitolou nejsem vůbec spokojená..
YOU ARE READING
I hate you
Teen Fiction"Gwen!" Uslyšela jsem své jméno a strnula jsem na místě. "To ne. To nemůže být on co by tu dělal v Londýně" pomyslela jsem si a otočila jsem se za sebe. On tam stál v dešti v Londýně. Zahleděla jsem se do jeho oceánových očích ale už jsem nic necíti...
