Ozvalo se vyzvánění mého telefonu. Bez přemýšlení jsem to zvedla.
"Haló" šeptla jsem a čekala kdo se ozve.
"Gweny" ozval se z druhé strany ten chraplák a já přestala dýchat.
"Kde jsi Gwen, nebyla jsi v práci a když jsem se pak stavěl u vás doma, tvoje mamka mi řekla, že jsi se odstěhovala.. Kam?" na jeho hlase bylo poznat, že je mu líto, že jsem odjela.
"Pryč" vzlykla jsem do telefonu.
"Kam pryč a proč?" taky vzlykal.
"Daleko pryč, protože tě miluju a nemohla jsem se dál ničit pohledem na tebe jak si zamilovaný do jiný holky a nechtěla jsem zničit naše přátelství" brečela jsem mu do telefonu jak malá a s těmito slovy jsem zavěsila. Ten večer mi volal ještě deset krát, ale já už to ani jednou nezvedla.
Musím si koupit novou simku pomyslela jsem si a tu starou jsem bez přemýšlení rozlomila a hodila do koše... Zapnula jsem počítač a koukla se na facebook.
Nic nového tam nebylo, bez jakéhokoli rozmýšlení jsem si zrušila účet a vytvořila si nový. Takhle to šlo ze vším s instagramem, twitrem, snapchatem, askem.. Prostě se vším. Pak už jsem jen zalezla do postele a po chvíli brečení a přemýšlení jsem usnula.
YOU ARE READING
I hate you
Teen Fiction"Gwen!" Uslyšela jsem své jméno a strnula jsem na místě. "To ne. To nemůže být on co by tu dělal v Londýně" pomyslela jsem si a otočila jsem se za sebe. On tam stál v dešti v Londýně. Zahleděla jsem se do jeho oceánových očích ale už jsem nic necíti...
