Jsi jen omyl

31.3K 1.7K 85
                                    

Vystoupila jsem z auta. Nacházeli jsme se uprostřed lesa. Nikde nikdo, jen já a ta neznámá holka.

:„Co tady se mnou jako hodláš dělat? To mě máš za úkol zabít?"
Ta holka: „Ne ty chytrá, došel nám benzín."
:„Tak to je Fajn, že si dokážeš pohlídat plnou nádrž. Kdyby jsi to nedokázala, mohli bysme třeba zůstat trčet v lese nebo tak" začala jsem na ni řvát.
Ta holka:„Uklidni se, sakra". Přitiskla mě ke stromua pokračovala dlouhým proslovem".

Ta holka: „Dobře mě poslouchej, jsem tu jen kvůli tomu, že jsi nevychovaná a rozmazlená. Mám tě odvést k Tomasovi domů. Nemohl pro tebe dojít osobně, protože se staly menší komplikace. Asi se ptáš proč já a kdo vlastně jsem. Byla jsem na tom stejně jako ty. Taky jsem z děcáku a Tom si mě adoptoval. Ale už je to dýl. Je mi osmnáct. Teď si asi říkáš: Když je plnoletá tak proč od něj nezdrhne? Nemám důvod od něj utíkat, však si viděla jeho dům, takže mě chápeš. Uzavřeli jsme spolu dohodu, že mě nechá u sebe bydlet a já mu budu kdykoliv k dispozici. Pokud chápeš co tím myslím." ušklíbla se a ani mi nedala prostor se jí na cokoli zeptat.

Ta holka: Co tak mlčíš? To to tak dostalo? To si se do Toma zabouchla nebo co?"
:„Ne to ne, jen by mě zajímalo jak se odtud dostaneme pryč".
Ta holka: „Dobrá otázka patnáctko. Necháme tu auto a dojdeme k Tomovi pěšky, je to kousíček. On mi potom pro to auto dojde."

Na chodbě jsme zahlédla Toma s tou holkou. Byli nechutní. Přestávalo se mi tu líbit. Ta holka mě za každou špatnou věc okamžitě mlátila. Ani si nechci představovat co by se stalo, kdyby jsem měla něco s Tomem.

Čekala jsem, že mi třeba Dof zavolá, ale nic. Zoufale jsem pohledem postrkovala ručičku na hodinách.

Z vedlejšího pokoje jsem uslyšela vzdechy. „A dost"řekla jsme sama sobě.

Do ruky jsem vzala telefon a z kapsy vytáhla maličkatý papírek. Naťukala jsem číslo a vytočila Kevina. Počkala jsem, až to vezme a okamžitě začala mluvit.

:„Ahoj Kevine, nemáš ted čas?"
Kevin:„Ahoj, ty jsi Kathrin? Jo čas mám, proč?"
:„Jo jsem Kathrin, koukej si uložit moje číslo" zasmála jsem se a pokračovala.
:„A nezajdeme ven? Potřebuju vypadnout".
Kevin:„Tak Fajn, kde se sejdeme? Co to tam máš puštěný?"

Začal se smát a já si uvědomila, že asi nejspíš slyší Toma s tou holkou. Ježiši, řekla jsem si pro sebe a zakoulela očima. Rukou jsem zakryla telefon a zařvala:„Ztište se vy dva". Co si o mně teď pomyslí, říkala jsem si v duchu a nad tou myšlenkou jsem se pousmála.

Kevin:„Haloo? Jsi tam?"
:„Jo jsem, promiň. No jediný místo co tu znám, je před tím barákem kam chodíš na brigádu."
Kevin: „Ok, tak za deset minut tam?"
:„Dobře, tak zatím".
Kevin: „Buď tam v čas, pa".

Drze jsem si půjčila černé tílko té holky, ale kraťasy jsem si nechala.

Asi je nezajímalo, že půjdu pryč. Třeba si toho ani nevšimnou, ale radši pro jistotu, kdyby chtěli kvůli mně uspořádat celostátní pátrání, jsme vzala kus papíru a napsala, že půjdu ven.

Vzkaz jsem položila na stůl a vyběhla ze dveří.

Běžela jsem celou cestu abych to stihla. Kevin už tam čekal. Běžela jsem tak rychle, že se mi nepovedlo zabrzdit, tak jsem narazila do Kevina.
Začal se smát, pozdravil mě a zeptal se kam půjdeme. Pokrčial jsem rameny a oznámila mu, že to tu vůbec neznám.

Kevin: „Tak fajn, pojď. Všechno ti tu ukážu."

Vzal mě za ruku a rozeběhl se. Letěla jsem za ním a smála se jako blázen.

Zastavili jsme u fontány. Byla velká a velmi zajímavá. Kevin se sehnul a začal na mě cákat vodu. Křičela jsem a oplácela mu to. Všichni na nás koukali, ale mně to nevadilo.

Přišli jsme do ulice, která byla zavalená různými stánky. Byla tam i soutěž, pokud míčem sestřelíš žábu tak jsi vítěz. Kevin vyhrál velkého plyšáka, kterého jsem dostala já.

Připadala jsem si jako ve snu. Bylo to opravdu úžasné, ale každý sen má bohužel svůj konec. Viděla jsem někoho, koho jsem potkat nechtěla. Zmáčkla jsem Kevinovi ruku a on se na mě podíval.

Jeho pohled jsem ignorovala, protože jsem se soustředila na osobu, která šla k nám. Nevěděla jsem co mám dělat. Zastavila jsem se a stála.

Tak je tu další díl.
Líbí se vám?
Kdo si myslíte, že k nim jde?
Máte rádi Kevina?
Děkuju za přečtení. 😳

NevinnáKde žijí příběhy. Začni objevovat