Nick

420 23 4
                                    

''Fajn, vyrazím hned jen mi řekni co v tom je?'' ukázala jsem na kufr ''To ti neřeknu a už běž, kdyby něco...'' nedořekl a podal mi zbraň. Jen jsem kývla hlavou a odešla.

Z pokoje jsem si ještě vzala klíčky od auta a do kufru položila kufr. 1. zastávka- Nick. Nick je o 4 roky starší něž já (21 let) pracuje pro mého otce už pár let a je jediný komu můj otec vůbec věří, když nepočítám sebe.

''Čau Kate!'' objímal mě jakmile si nasedl do auta ''Nicku, dost nebo mě udusíš!'' zasmála jsem trochu přidušeně se a on mě konečně pustil. ''Dlouho jsem tě neviděl tak se mi nediv!'' usmál se na mě ''No jo, kdy jsem se naposledy viděli?'' zapřemýšleli jsme se ''Před dvěma lety jak jsi mě učil střílet'' zasmála jsem se nad tou vzpomínkou.

FLASHBACK

''Víš že se máš strefovat do terče a ne do trávy?'' podíval se na mě Nick ''Hele, já za to nemůžu! To ta pistole tak divně střílí!'' hodila jsem na něj naštvaný pohled ''Vem si mojí'' podával mi svojí zbraň. A sakra... Z toho už se nevymluvím...

Vzala jsem si jí do ruky. Mířila na terč, opravdu jsem se snažila ho trefit! Neuspěla jsem. Kulka zasáhla strom. ''Fajn, tak to asi možná zbraní nebude...'' řekla jsem celkem naštvaně. Nick se mi začal smát. ''Tak počkej..'' Nick někam odběhl a za pár sekund byl zase u mě ''Byl jsem jen pro náboje'' vysvětlil mi. Vzal mi zbraň a nabil jí. Stoupl si za mě, dal mi do ruky zbraň. Našteloval mě tak jak bych měla stát. ''Teď to zkus'' zašeptal mi do ucha a já vystřelila.

''Trefa!'' zasmál se Nick a já začala skákat radostí ''Doufám že příště ti to nebude trvat tak dlouho než se konečně trefíš'' ''To já taky, ale radši bych se učila něco jiného než střílet'' podívala jsem se mu do očí s vážnou tváří ''Poděkuj tatínkovi a né mě'' mrknul na mě.

END OF FLASHBACK

''Byl jsi strašný učitel!'' zasmála jsem se ''Doufám že teď už umíš střílet!'' Vystupovali jsme z auta ''Já umím výborně střílet, klidně bych tě porazila v nějakém souboji'' mrknu na něj ''Vážně? A zabila jsi už někdy někoho?'' tuhle otázku bral naprosto vážně protože, se na mě podíval s kamennou tváří. Dívala jsem se mu do očí a nechápala proč se mě ptá zrovna na tohle. Věděla jsem že on zabil hodně lidí ale já ještě nikoho ''N-ne'' Skrčila jsem nechápavě obočí. ''Já jsem skvělý učitel! Už mám něco za sebou takže si nemůžeš stěžovat'' mrkl na mě a oba jsme šli směrem na střelnici.

Zlo MafieWhere stories live. Discover now