Epilog

239 13 11
                                    

,,Nicolasi Salvatore Mikaelsone!" Křikla jsem do domu a naštvaně jsem šla do Nicolasova pokoje. Otevřela jsem dveře a uviděla jsem ho válet se na posteli, přikrytého peřinou a s hlavou pod polštářem.

,,Víš, že by se tatínkovi nelíbilo, kdyby jsi takhle odmlouval. Nemám pravdu?" Dala jsem si ruce v bok a čekala jak zareaguje. Nereagoval vůbec. Povzdechla jsem si a spustila ruce podél těla.

Přišla jsem k jeho posteli a sedla si na ní. Odkryla jsem ho a polštář z jeho hlavy jsem dala pryč. Hlavu měl položenou na rukách.

,,Vím, že mě slyšíš, zlato." Dloubla jsem do něj. Lehce se uchechtl a já to udělala znova. Uchechtl se znova.

Pomalu jsem ho začala lochtat, dokud se nepřevalil na záda a nezačal se nahlas smát.

,,No vidíš, že to jde reagovat. Takže teď si utíkej uklidit hračky, ať můžeme vyrazit." Pobídla jsem ho a sledovala ho jak si stoupl a odešel do obýváku. Chvíli jsem na něj počkala v jeho pokojíčku, dokud nepřišel s hromadou hraček v jeho rukách a onu hromadu nepoložil do svého boxu s hračkami.

,,Tak vidíš. Teď se převlékni a přijď dolů. Ano?" Pozvedla jsem obočí a založila si ruce na hrudi.

,,Ano." Přikývla a já s úsměvem odešla.

Po chvíli Nicolas přiběhl oblečená a připravený vyrazit. Nazula jsme mu tedy jeho boty a sama jsem se obula a mohli jsme vyrazit.

*****

,,Jsme tady!" Zakřičela jsem do domu a zatím jsem sundala Nicolasovi budu a zula mu boty. Nicolas se hned rozeběhl do domu a já  si zatím sundala kabát a zula se.

,,Ahoj, Nicolasi!" Uslyšela jsem šťastný hlas Stefana. Vešla jsem do obýváku, kde už stál Stefan s Nicolasem v náručí.

,,Ahoj." usmál se na mě Stefana a já mu úsměv opětovala.

,,Ahoj." Přišla jsem k němu a rychle ho objala. Uslyšel jsem dvojitý dupot po schodech a tak jsem se podívala kdo jde.

,,Mami! Tati!" S radostí jsem je objala a oni udělali totéž. 

,,Ahoj, Hope! Nicolasi!" Vykřikla šťastně máma a rozběhla se k němu. Zasmála jsem se nad ní a pokroutila hlavou.

,,Ahoj, zlato." Usmál se táta a ještě jednou mě objal. Když se odtáhl, zkoumavě si mě prohlédl.

,,Tak jak se máš." Povzdechl si a nepatrně se usmál. Nadechla jsem se a poté vydechla. Rozhodila jsem rukama a rozhlédla se kolem sebe.

,,Jo. Mám se fajn. Žiji bez problémů bratrů Salvatorů. Aspoň bez problémů co se týče lásky." Usmála jsem se a chtěla ještě něco říct, ale přerušil mě hlas mé rodiny a přátel, kteří se řítili ze schodu, aby se přivítali se mnou a Nicolasem.

****

,,A dostal jsem ve škole jedničku!" Vykřikl Nicolas, když jsem v kuchyni jedli zmrzlinu. No jo, druhá třída je lehká. Nechtěj vědět, co tě čeká dál. Pomyslela jsem si a lehce jsem se nad svou myšlenkou uchechtla.

,,To jsi šikula." Rozcuchal mu Stefan vlasy. 

,,Strejdo Damone. Dopovíš mi dnes tu pohádku a upírech a vlkodlacích, když tu dneska spím?" Vykřikl nadšeně a zaujatě Nicolas a my na Damona vrhli se Stefanem vražedný pohled. Se Stefanem, a vlastně i se zbytkem rodiny, že před Nicolasem o upírech a vlkodlacích zatím pomlčíme. No teď je to asi už k ničemu.

Damon se na nás váhavě podíval a pak se podíval na šťastného Nicolase.

,,Samozřejmě, že ti jí dopovím. Že jsi to ty." Usmál se a rozcuchal mu vlasy, jako Stefan před chvilkou. Povzdechla jsem si, protože by stejně nemělo smysl vymlouvat tu pohádku Nicolasovi a Damonovi to, aby to Nicolasovi povídal.

Kol o něčem začal povídat, ale já ho už ani nevnímala. Pouze jsem všechny pozorně sledovala a zkoumala jejich tváře. Prošli jsme si mnoho věcmi. Ať už špatnými nebo dobrými, ale prošli jsme si jimi. A se všemi jsme se vypořádali a to je o hlavní. Poradili jsme si si nimi. Poprali jsme se s nimi a teď už jen doufám, že se nám nic nepřiplete do našich životů. Protože to, bychom si už opravdu nezasloužili. Za tenhle normální a klidný život jsme bojovali a prošli si mnoha zkouškami. Zkouškami lásky a přátelství. A všemi jsme úspěšně prošli.



Aaaaaa

Epiloog

Nakonec jsou všichni šťastni. Ale nakonec s Hope neskončil ani Damon, ani Stefan.

Na začátku druhé série TO jsem ani nečekala, že by se mohla zase objevit Katherine. Bylo to proste "hm, mohla bych tam vrátit Katherine", no a vrátila jsem ji tam :D

Doufám, že jste si čtení této druhé série užili tak, jako já si užila její psaní :)

Doufám, že se uvidíme u jiných mých příběhů :) Takže pa a doufám. že se vám epilog líbil! :3

Vaše voty a komentáře mě potěší! :3 :)

-Teres

The Originals 2Where stories live. Discover now