Chapter 9.

214 9 2
                                    

Najedou jsem na svém krku, ale ucítila něco špičatého, co se mi začalo zabodávat do krku. Pomalu jsem začala usínat a úplně vnímat okolí, až jsem přestala všechno kolem sebe vnímat úplně.

Probudila jsem se v ponurém skladišti, plným zaprášených krabic a stolů.

Promnula jsem si oči a rozhlédla jsem se kolem sebe. Neviděla jsem nic jiného, než krabice a stoly. Nebyla tu úplná tma. Svítili zde nějaká světla, ale denní světlo tu nebylo.

Pomalu jsem vstala, ale okamžitě jsem sjela podél zdi, u které jsem doteď jsem seděla. Můj, ne až tak bolestivý pád, zapříčinila bolest mého břicha.

V jediné, v co jsem teď doufala bylo, aby nic nebylo malému. Kdyby se mu něco stalo, nikdy bych si to neodpustila.

Jak jsem tak seděla na zemi, uslyšela jsem klapání bot. Ne normálních, ale bot s podpadkami.

Podívala jsem se směrem, odkud šel zvuk bot.

Blížila se ke mně vysoká a štíhlá postava. Přihmouřila jsem oči, abych osobu zaostřila, ale ničemu to nepomohlo.

Osoba už byla u mě a já ji hned poznala.

,,Eleno." Zašeptala jsem a podívala se jí do očí. Z jejích očí sršela nenávist.

,,Ale zlato. Elena tu už delší dobu není." Zasmála se tónem, který bych poznala kdykoliv.

,,Katherine?" Zeptala jsem se, i když jsem si byla jistá, že je to ona.

,,Ahoj Hope." Zašklebila se a klekla si vedle mě.

,,Co po mně chceš? Proč jsi to celou dobu dělala? Proč jsi sváděla Stefana?" Zeptala jsem se a nespouštěla jsem z ní pohled. Ačkoliv jsem začala postupně chápala. Elena by to nikdy neudělala. Nepodvedla by Damona a neublížila mi.

I přesto, jsem byla na Stefana naštvaná. Ať už podlehne Katherine nebo Eleně, podlehne.

,,Chtěla jsem vás trochu potrápit a zahrát si s vámi. Chci vás jen rozeštvat. A chci Stefana." Zašeptala mi u obličeje a já zavřela oči.

,,Ví to? Že jsi mě unesla?" Otevřela jsem oči a podívala se na Katherine, která si mě prohlížela.

,,To by nebylo ono. Vše by se pokazilo, kdyby to věděli. Ale neboj přijdou si pro tebe. Za nějakou dobu se to dozví." Pokrčila rameny.

,,Jak?" Pozvedla jsem obočí.

,,Od Enza." Řekla lhostejně a začala si prohlížet své nehty.

,,Od Enza?" Zopakovala jsem nevěřícně.

,,Ano. Já chci Stefana a on má za úkol zabít Damona." Moje srdce vynechalo úder. Když řekla, že Enzo má zabít Damona, stáhlo se mi hrdlo.

,,Za-zabít Damona? Za úkol?" Vykoktala jsem a doufala, že mi odpoví, když mi tady říká své plány.

,,Jo. Od Whitmora. A já chci Stefana. Můžeme si vlastně pomoc. Enzo mě pomocí čarodějek dostal z druhé strany. Dohodli jsme se. Pomůžu mu dostat Damona a on mě Stefana. A proto mě dostal do Eleninýho těla."

,,Proč mi tohle všechno říkáš?" Nechápala jsem pointu toho, proč se mi s tím tady svěřuje.

,,Abys byla připravená."

DAMON

,,A pak, že jsi opak svého bratra! Jsi stejný jako on!" Řval Klaus a já pouze sledoval jejich hádku. Elena někam odešla což od ní bylo opravdu zbabělé.

The Originals 2Where stories live. Discover now