(Anija přejede prsty přes hlavu Picarda.)
Anija: Už tři sta let jsem neviděla plešatého muže.
Picard: Potřebujete ostříhat.
Worf: Nadměrný růst vlasů u Klingonů během "jaktala" je obvyklý jev.
Anija: Jaktala?
Picard: Volně přeloženo "puberta". U Klingonů je ovšem dost divoká.
(Dat si prohlíží oholenou tvář Rikera.)
Riker: Jemná jako androidův zadeček.
Dat: Co prosím, pane?
(Picard zpozoruje na Worfově tváři vadu.)
Picard: Vy jste se pral, pane Worfe?
Worf: Ne pane... To je "gorch".
Picard: Gorch?
(Dat se nakloní ke Picardovi a šeptá mu do ucha.)
Dat: Beďar, pane.
Picard: Aha. Je skoro neznatelný.
Dat: V případě přistání na vodě funguji jako záchranný člun.
(Picard zachraňuje topící se Aniju.)
Picard: Žádnou paniku.
Anija: Stříleli na mě, hodili mě do jezera, chtějí nás unést! Proč bych panikařila?
Picard: Worfe, znáte Gilberta a Sullivana?
Worf: Ne, pane. Ještě jsem se neseznámil se všemi členy posádky.
Picard: Byli to skladatelé z devatenáctého století.
Picard: Kdy jsme naposledy seřizovali senzory? Mají divný zvuk.
La Forge: Řekl bych, že jsou vychýleny o dvanáct mikronů. Vy to slyšíte?
Picard: Když jsem byl praporčík, slyšel jsem výchylku o tři mikrony.
Riker: Hosté dorazili, jedí květinovou výzdobu ze stolů.
Crusher: Asi nejsou zvyklí na koktejly před večeří.
Troi: Proboha! Vegetariáni. Nic pro ně nemáme.
Picard: Kuchař by jim měl možná připravit nějaký dresink vhodný k chryzantémám.
Picard: Worfe, znáte Gilberta a Sullivana?
Worf: Ne, pane. Ještě jsem se neseznámil se všemi členy posádky.
Picard: Byli to skladatelé z devatenáctého století.
Picard: Poradkyně?
Troi: Hezké korále.
