Stalker (Niall Horan) CZ ✅

part 36- "I've always been jealous."

Hello girls! Posílám vám další díl a nemůžu uvěřit tomu, s jakým nadšením tenhle příběh přijímáte, stejně jako Dance With Me, které má díky vám 60K přečtení! Nikdy by mě nenapadlo, že by se některý z mých příběhu mohl takhle líbit!

Děkuju vám moc za vaši podporu :)

Enjoy xx

"A když jsme se vraceli, tak sebou žuchnul na schodech a rozbil si bradu," vykládal mi Nick Niallovu příhodu z dob, kdy ještě bydlel v Mullingaru, a já se nemohla přestat smát.

"Víš, že není pěkně smát se z cizího neštěstí," ozvalo se za mnou pobaveně, "a ty," to bylo na Nicka, "už přestaň tohle vykládat všude, kam přijdeš."

"Dobře, tak budu vykládat jak jsme šli lovit s puškou tvého dědečka a..."

"Zmlkni," přerušil ho a Nick se uchechtl. Niall se ke mně naklonil.

"Zatančíš si se mnou?" zašeptal mi do ouška.

"Moc ráda," usmála jsem se, přijala nabízenou ruku a následovala jej do středu místnosti.

Dnešní playlist se evidentně skládal ze všech mých oblíbených písniček, protože to, na co jsme právě tančili, byl Ed Sheeran. Niall mě držel jednou rukou kolem pasu a druhou svíral mou dlaň. Naše těla se skoro dotýkala a já cítila, jak mi buší srdce. Pohybovali jsme se do rytmu Tenerife Sea a já si opřela hlavu o jeho rameno.

"Moc ti to sluší," naklonil se ke mně Niall.

"Děkuju. To proto, že máš výborný vkus na šaty. A na košile taky," chytla jsem límeček jeho košile mezi prsty a přitáhla si Nialla k sobě. Přiblížila jsem rty k těm jeho a ve chvíli, kdy jsem jej chtěla políbit, si vedle nás někdo odkašlal. My se s Niallem od sebe polekaně odtrhli.

"Sorry, že ruším," usmál se provinile Greg, který byl našim narušitelem, "můžeš na chvilku, bro?"

"Jo, jasně," protočil očima Ni, "zrovna teď. Za chvíli budu zpátky," usmál se na mě a spolu s Gregem někam zmizel.

Já se uchechtla a rozhlédla se po místnosti. Všichni se dobře bavili, smáli se a tančili. Všichni, až na Ann.

Ann chodila se mnou do třídy, byla hezká a tichá a vlastně ani nevím, proč jsme se spolu nikdy nebavily. Možná proto, že jsem měla pocit, že mě nemá ráda. To by ale nepřišla na mé narozeniny, ne? A nebo že by tu byla kvůli někomu jinému?

Teď seděla na kraji sedačky a koukala na mě zpod staženého obočí. Když si všimla, že na ni koukám, ihned sklonila hlavu ke svému drinku. Já se zamračila. Její chování bylo přinejmenším divné. Propletla jsem se směrem k ní a přisedla si vedle.

"Ahoj, bavíš se?" začala jsem rozhovor.

"Vypadám tak?" odfrkla si Ann.

"Jo, jasně, promiň," došlo mi, jak byla moje otázka nesmyslná, "chceš o tom mluvit?"

"Jako o čem?" nadzvedla obočí.

"No dobře, jak myslíš," zvedla jsem se a chystala se odejít, když mě chytla za paži.

"Počkej," vyhrkla, "vlastně o tom s tebou chci mluvit."

"Fajn," rozšířila jsem rty v mírném úsměvu, "pojďme nahoru."

Vyběhla jsem po schodech a vešla do Niallova pokoje. Měla jsem smíšené pocity. Co jsem si tu teď dokazovala?

Ann vešla za mnou a zavřela dveře.

"Páni," vydechla, "tohle je...?"

"Niallův pokoj," přikývla jsem a posadila se na postel. Kývla jsem i na Ann, aby se posadila, ale ta zavrtěla hlavou.

"Chci si to tu prohlédnout," vysvětlila.

A prohlížela si opravdu všechno. Od plakátu na stěně přes texty písniček pohozené na stole až ke kytaře v rohu a skončila u postele, kde vzala do ruky fotografii postavenou na nočním stolku. Byla to naše společná fotka z Londýna.

"Víš, Jess, vždycky jsem ti hrozně záviděla," začala a přitom pořád koukala na tu fotku, "Jeremy byl vždycky ten nejhezčí kluk na škole a já jako každá jiná snila o tom, že jej jednou dostanu. Jenže potom ses objevila ty. Zpočátku jsem tě za to nesnášela. Lezla jsi mi na nervy, protože jsi Jeremyho okouzlila, aniž by ses o to snažila, zatímco my ostatní se mohly ztrhat, aby si nás vůbec všiml. S holkama jsme tě pořád pomlouvaly. Jaké máš vlasy, co jsi řekla a co máš na sobě, pravdou ale zůstává, že jsme se ti všechny snažily připodobnit." tu se odmlčela a po chvilce pokračovala. "Potom jsem ale na jedné akci byla svědkem toho, jak se Jeremy nechutně ožral a plazil po jedné holce a já na něj změnila názor. Už jsem jej nechtěla. Ale zášti k tobě jsem se nezbavila. Myslela jsem si totiž, že jsi stejná jako on. Potom se ve škole objevil Niall a já v něm spatřila nový, potenciální úlovek. Jo, zní to hrozně," uchechtla se. "Když mi ale došlo, za kým Niall chodí, naštvala jsem se a nesnášela tě ještě víc. Měla jsem tě za mrchu, která se přetvařuje podle toho, koho chce ulovit. Niall ale můj pohled změnil. Byl milý a udržoval přátelské vztahy s námi se všemi a já přišla na to, jak úžasný kluk to je. A zamilovala jsem se do něj."

Já poslouchala s vykulenýma očima. Věci, které jsem se dneska dozvídala, byly neuvěřitelné. Najednou všechno začínalo dávat smysl.

"Snažila jsem se ti jej přebrat. Zvala jsem jej na kávu a do kina a pokaždé se cítila jako vítěz, když souhlasil. On ale poznal, co k němu cítím a dal mi jasně najevo, že mi nemůže dát víc, než přátelství. Dlouho jsem se s tím nemohla smířit. Vždyť to vypadalo tak nadějně! Zvlášť, když jsi byla s Jeremym! Pak jste se ale spolu objevili ve škole. Celý den jsem probrečela. Niall to na mně poznal. Vytáhl mě ven a tam mi tě představil ve světle, které jsem nikdy neviděla. Řekl mi, jak jsi obětavá, upřímná a představil i další tvé vlastnosti, o kterých jsem neměla ani zdání. A já..." tu se odmlčela.

"Ano?"

"Chtěla jsem se ti omluvit," podívala se na mě se slzami v očích, "za to, že jsem ti chtěla Nialla přebrat. Za to hnusné, co jsem o tobě navykládala i to, jak jsem se k tobě chovala. Můžeš... Můžeš mi to odpustit?"