Omlouvám se, že přidávám díl až dneska, ale znáte to, běhání, uklízení a tak dále :D Doufám, že se na mě nezlobíte ;)
BTW... co říkáte na Mind Of Mine? Právě poslouchám SHe a je to boží :333
Enjoy xx
Měla jsem pocit, jako by tady právě skončila párty alespoň pro sto lidí a ne dvacet. Sklenice se povalovaly po stolech, stály na policích i parapetech a to v každé z místností v přízemí. A kéž by to zůstalo jenom u sklenic.
"Ještě že máte myčku," povzdechla jsem si, když jsem do kuchyně přinesla další tác se špinavými sklenicemi.
"Jo, taky si říkám," usmál se na mě Niall unaveně a sklenice do myčky naložil. "Kolik jich tam ještě je?"
"Asi ještě jeden, ale pak talíře a misky a taky zbytky a odpadky," vyjmenovávala jsem všechno, na co jsem si vzpomněla, a co úspěšně hyzdilo krásný obývák Horanových.
"Fajn," povzdechl si Niall a sesypal dvě misky zbylých chipsů do jedné.
Já se vrátila do obýváku za účelem posbírat další porci nádobí, ale právě tehdy se kolem mého pasu ovinuly Niallovy paže.
"Nepůjdeme už nahoru?" zašeptal a políbil mě na tvář.
"A kdo uklidí tohle?" uchechtla jsem se a poukázala tak na fakt, že obývák i po půlhodině intenzivního úklidu pořád vypadal hrozně.
"Uděláme to zítra, prosím," zaškemral.
"Nepůjde to umýt," namítla jsem ještě, ale Niall už věděl, že má vyhráno.
"Můžeš se jít umýt a já to tu zatím ještě trochu poklidím, jo?"
"Tak dobře," souhlasila jsem a položila tác na stůl. Vyběhla jsem do Niallova pokoje a zavřela za sebou dveře. Z jeho skříně jsem vyhrabala tričko a trenky a taky ručník a vydala se do koupelny. Přemýšlela jsem, jak si smyju ty poklady z obličeje, když jsem si sem nic nevzala, ale když jsem vešla do koupelny, čekalo tam na mě překvapení v podobě odličovací vody Denise, kterou tu pravděpodobně nechala, když s Gregem večer odjížděli zpátky do Mullingaru. Použila jsem ji tedy a pak se s úlevou svlékla ze šatů, které se mi nepříjemně lepily na tělo. Vlasy jsem stáhla do drdolu abych si je nenamočila a pustila na sebe teplou vodu. Byla to neskutečná úleva.
Najednou jsem ucítila dotek na rameni a pak mi neviditelná síla povolila drdol a vlasy se mi v pramenech rozsypaly kolem celé hlavy.
"Nialle!" vyjekla jsem, "víš, jak jsi mě vylekal?!"
"Promiň," usmál se a vzal mi sprchu z ruky. "Můžu?"
Já přikývla. Niall mi shrnul všechny vlasy na stranu a proudem horké vody mi omýval ruce i ramena. Potom vzal mýdlo a začal mi záda jemně masírovat.
"Nepřestávej." zamručela jsem, když se jeho ruce odtáhly.
"Je pozdě," políbil mě na krku, "postýlka volá."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
O chvilku později jsme už leželi naproti sobě. Sledovala jsem naše propletené prsty a přemýšlela.
"Ni?"
"Hm?"
"Dnešek byl úžasný den. Víš, vždycky jsem si přála mít takovou oslavu. Oslavu, kde bych pro jednou byla ve středu pozornosti v tom lepším smyslu, ne jenom jako school celebrity nebo jak to říkají. A opravdu. Nikdo se na mě nedíval jako na 'tu od Jeremyho' nebo 'tu Niallovu', byla jsem to prostě já."
"Jo," pousmál se.
"Ty... jsi to věděl?" zvedla jsem se na loktech.
"Co přesně?" nadzvedl obočí.
"To všechno. Ann, Jamie, ty dvě z mladšího ročníku a další. Všichni se mi dnes začínali svěřovat a omlouvat se mi, že se se mnou nebavili. Chceš říct, že s tím nemáš nic společného?"
"To bych tak úplně netvrdil," zazubil se, "zvlášť po tom, co jsem s nimi vedl různé rozhovory na různá témata. Jenom jsem chtěl, aby ses ve škole cítila dobře. Abys měla pocit, že máš kolem sebe plno lidí, kterým na tobě záleží... Protože přesně tak to je. Dostal jsem nápad a všechny pozval. To, co se dělo mezi tebou a nimi byl totiž jeden velký omyl a nechuť postavená na lžích. Nemohl jsem to přece nechat tak."
Zatímco mluvil, hlavou se mi honilo množství myšlenek. Všechny ses týkaly jej. Kluka, který ležel vedle mě. Kluka, který tak moc změnil můj život. Sledovala jsem jeho zářivě modré oči a nádherný úsměv, a napadlo mě, jaké štěstí mám. On byl tím, kdo mi vždycky dokázal rozjasnit i ten nejčernější den a rozehnat všechny mé chmury. Stačilo mi vědět, že tam někde prostě je. Byl tím, kdo mi dal sílu zbavit se těch, kdo mi kazili život. Tím, kdo ve mně spatřil obrovskou hodnotu a ukázal mi na ni. Chápal mě jako nikdo jiný. Nevyčítal mi mé chyby, protože věděl, že on sám je dělá taky. Povzbuzoval mě ve všem, co pro mě něco znamenalo. A kromě toho všeho to byl ten nejhezčí kluk, kterého jsem znala. Jak jsem jej mohla ze začátku tak přehlížet?
"Posloucháš mě, Jess?" probral mě ze zamyšlení jeho hlas.
Neodpověděla jsem. Místo toho jsem se přisunula blíž k němu a věnovala mu ten nejprocítěnější polibek, jaký jsem kdy dokázala. Niall mě přivinul k sobě a já cítila, jak mu srdce tluče jako splašené.
"Tak strašně moc tě miluju," vyšeptal.
"To není nic v porovnání s tím, jak moc miluju já tebe."
