Zrovna byla vatra. Seděla jsi u klece, sama a jen tak pozorovala oblohu. Nechtěla jsi být s ostatními u ohně, nebavilo tě to. Zaklonila jsi hlavu a zavřela oči. Nechala jsi příjemný večerní vánek pohrávat si s tvými vlasy.Po chvilce jsi zaslechla tlumené buch, jak si vedle tebe někdo sedl. Otevřela jsi oči a podívala se po své pravici.
I přes tmu, jelikož jediné světlo v celém Place byl obrovský oheň, jsi rozeznala asijské rysy toho kluka.
Minho.
"Co tu děláš?" zeptala ses ho.
Ušklíbl se a podíval na tebe. "Spíš bych se měl zeptat tebe, co tu taková krásná, mladá dívka dělá tak sama. Proč nejsi u ohně?"
"Nebaví mě to." odpověděla jsi prostě.
"A baví tě tohle?"
Než jsi stačila cokoliv říci, políbil tě. Uculila ses a chytla ho za zátylek.
Už ses nenudila.