4. kapitola

2.9K 220 15
                                    

,,Dany? Přijel se na tebe někdo podívat!" zavolal na mě ten pán a vedl s sebou k mému boxu ještě nějakého pána. Pohladil si mě, obešel si mě ze všech stran a asi přemýšlel. ,,Chtěl bych ho zkusit pod sedlem." ,,Ano, hned jdu pro sedlo!" a už šli pro sedlo, uzdečku a podsedlovku. Nasedlali mě a vyvedli před stáj. Ten pán, který se na mě šel podívat, si stáhl a upravil třmeny na svou délku a nasedl. *Je docela těžký* Vjel se mnou do kryté jízdárny a objel si se mnou jedno kolečko. Potom naklusal a vysedával i se držel v pracovním klusu. Poté nacválal a já se cítil jako pod nejzkušenějším jezdcem. ,,Chci ho zkusit na skoky!" ,,Ano!" ozvalo se a už se nesly překážky. 1. dva skoky, které měřily asi 50 cm jsem skočil bez chyby a s úplnou lehkostí a elegancí. Potom se každý skok zvyšoval o 10 cm. Asi 3 překážky jsem shodil, ale i tak jsem byl na sebe pyšný a pán měl pravděpodobně neskutečnou radost. Překvapilo mě, že jsem skočil a ani neshodil překážku, která měřila 150 cm. Pán se mnou chvíli cválal, potom naklusal, hned následoval krok a po chvilce mě zastavil. Sesednul ze mě, pomazlil se se mnou a dal mi kostku cukru. Už si mě získal. Po chvilce přemýšlení z něho vypadlo : ,,Beru ho!" a už mě zavedl do boxu, odsedlal, vysušil a domlouval se s mým aktuálním majitelem na termínu odjezdu a platby. ,,Zítra si pro něj přijedu!" řekl, potřásli si rukou a odjel. Došel za mnou ještě můj majitel a jen tak se na mě díval. ,,Proč to ta holka udělala? Mohli jsme mít luxusního skokana ve stáji, ani jsme nevěděl že umíš tak skvěle skákat..." odmlčel se a já zafrkal. *No vidíš, mohl jsi si to zjistit* ,,A ted jedeš zase někam pryč. Mohl jsem si tě nechat. Neměl jsem tě dávat dceři. Ach jo, tam se ale určitě budeš mít dobře." opět jsem zafrkal. *Taky si myslím* ,,Dobrou noc, Dany!" podíval se na mě a usmál se. *Dobrou* Zafrkal jsem.

*

Hned brzo ráno někdo otevřel vrata od stájí a šel ke mně. Uf, byl to můj starý majitel. Otevřel dveře boxu, nasadil mi ohlávku, připnul mi k ní vodítko a vyvedl mě do uličky. Tam mě uvázal. Zaběhl do sedlovny a přinesl kufřík s čištěním. ,,Budeš se lesknout jako diamant na slunci!" řekl vesele a pustil se do hřebelcování. A měl pravdu! Po nějaké té půlhodince hřebelcování jsem se leskl a tom jsem ani nestál na tom slunci. Poté se pustil do hřívy a ocasu. Kštici mi zarovnal a vyčesal. To samé udělal i s hřívou a ohonem. Potom se vrhl na kopyta. Podkovy se leskly jako má srst a kopyta byly naolejované olejem na kopyta. Cítil jsem se, jako kdybych měl jet na nějakou výstavu. A myslím že bych vyhrál! Uslyšel jsem zvuk motoru a do stájí vešel můj nový majitel. Úplně se rozzářil, když mě viděl. ,,Chtěl bych si doplatit i za vybavení." řekl můj nový majitel tomu starému. Chvíli se bavili o ceně. ,,Dobře, tak za koně 60 000 a doplatek za vybavení, hmm... 12 000!" chvíli nastalo ticho, protože se podepisovaly nějaké papíry a potom si potřásli rukou a naložili mě do přepravníku. ,,Štastnou cestu a at vám to s Danym vyjde!" volal za námi a mávala nám celá rodina. Já si chroupal stébla sena a po chvilce jsem usnul.


Očima týraného koněWhere stories live. Discover now