Two Strangers H.S

Five - Do I have an another choice?

Celou noc jsem nemohla spát, ten kluk mi zatraceně  vrtal hlavou. Působil tak zvláštně. Působil jako magnet, jako magnet v lidské podobě, který k sobě přitahuje místo kovových předmětů mojí pozornost. Neustále jsem na něj musela myslet. Měl naprosto dokonalé oči, které byly lemovány tmavýma řasama, měl perfektně tvarované rty a nádherně řezané rysy obličeje. Jeho tetování, které pokrývalo téměř celou část těla, kterou jsem měla možnost vidět vypadaly tajemně a dělaly ho nehorázně sexx.....Jsem asi divná. JSEM MOC DIVNÁ. Neznám jeho jméno, nevím odkud je, nevím, čemu se věnuje, ani co dělá. Jediná věc, kterou vím na sto procent je ta, že na mě ten kluk zapůsobil a to nehorázným způsobem......

*
Ráno jsem se probudila s obrovskou nechutí. Měla jsem pocit, jakoby moje oční víčka vážila snad tunu. Neochotně jsem se zvedla na lokty a rozhlídla se po pokoji. Místo vedle na posteli, kde měla spát Rose už bylo perfektně uklizeno beze stopy, že by tam někdo kdy spal. Unaveně jsem sebou práskla zpět  do peřin a znovu usla.

Vzbudilo mě až prásknutí dveří, které způsobila Rose, když vešla do pokoje.
,,Hej, Mirando..Mirando, vstávej'' jemně do mě šťouchla a já se zvedla.
,,Ahoj Rose'' řekla jsem a promnula si oči.
,,Ahoj'' usmála se a pořád na mě koukala.
,,Co je?'' bylo divný, jak na mě pořád kouká.
,,Tys asi v noci moc nespala, viď? Vypadáš hrozně.'' řekla po chvilce mlčení.
Protočila jsem oči. ,,Umíš fakt zalichotit'' řekla jsem se značnou  ironií v hlase a šla jsem do místnosti, která by mohla být koupelna. Jaká jiná místnost by měla bejt na hotelovým pokoji kromě ložnice a koupelny, že jo. Když jsem se na sebe koukla do zrcadla, zjistila jsem, že má Rose pravdu, moje oči byly malinko nateklé a vélké černé kruhy pod očima tomu dodávaly ještě ,,lepší'' efekt. Rozhodla jsem se, že se vysprchuju a umeju vlasy. Svlékla jsem se, vešla do sprchového koutu, kde jsem  pustila vodu, která k mému NEštěstí byla ledová, což mě dokonale probralo. Postupně jsem si nastavila příjemně teplou vodu a namočila si vlasy, které jsem si namydlila a potom i celé tělo. Spláchla jsem ze sebe pěnu a ještě chvíl stála pod příjemně teplou sprchou. Když už jsem se rozhodla vylézt ze sprchy, vzala jsem si velký, bílý ručník s logem hotelu a obmotala ho kolem svýho těla. Potom jsem šáhla po stejném ročník, akorát v menším provedení a dala si vlasy do turbanu. Vyšla jsem z koupelny zpět do pokoje, ve kterém byla Rose a spokojeně si četla jednu ze svých oblíbených detektivek . Došla jse ke svému kufru a vzala si jeany a černé volné tílko a šla jsem se převléct zpět do koupelny.

..

Vyrazila jsem s Rose do obrovské jídelny, kde bylo opravdu hodně lidí na to, že bylo půl 11. Opravdu jsem si myslela, že v tolik hodin už budou všichni nasnídaní. Hold jsem se spletla. Porozhlédla jsem se po jídelně, ale nikde nebylo volné místo. Napadlo mě, že bychom si mohly vzít jídlo a nenápadně se proplížit zpět do pokoje. Dobře, nebyl to nejelepší nápad, ale co jiného jsme měly dělat? Sdělila jsem můj plán Rose, která přikývla a šla pro svou snídani a pak hned se vytratila po schodech do pokoje. Vzala to fakt rychle. Já se naposledy porozhlédla po obrovské místnosti, ale bez úspěchu. Vydala jsem se tedy ke švédskému stolu, kde bylo snad všechno jídlo, na které byste si vzpomněli. Vzala jsem si malý talířek a přešla k pultu s pečivem, kde jsem si vzala dva rohlíky a přihodila jsem tam dva malé kalíšky s máslem a plátky šunky. Vyrazila jsem nenápadně směrem ke schodům, ale v tom mě zaarazil hlas.

,,Ale, ale, kam pak to jdeš?'' ozval se uštěpačný hlas.

Otočila jsem se a spatřila mně už známé zelené oči.

,,Snad pak nechceš odejít s tím jídlem do svého pokoje, když víš, že se to nesmí?'' řekl falešným nevěřícím hlasem. Ušklíbla jsem se.

,,Copak bys dělal ty, kdyby v célé jídelně nebylo jediné místo?'' řekla jsem stejným tónem, jako on před tím.

,,Nejspíš bych se zeptal jednoho milého chlapce v bílém triku a černých jeanách, jestli si můžu přisednout'' řekl zas tím uštěpačným tónem.

Nafoukanec.

,,A mohl bys  mi ,prosím, upřesnit, koho myslíš tím milým chlapcem?'' sladce jsem se usmála a rychle jsem zakmytala řasama pro lepší efekt.

,,Můžu. Stojí před tebou v célé své kráse'' vzal mou ruku a políbil ji.

Komediant.

,,Mimochodem, jmenuju se Harry, Mirrando'' řekl vzhlížící ke mně v mírném předklonu, jak líbal mojí ruku. Rychle jsem ji vytrhla z jeho sevření a chytla svůj talíř.

,,Nepředváděj se'' řekla jsem se smíchem.

,,Dobře'' řekl teď už také se smíchem. ,,Sedla by ses teda k mému stolu?'' zeptal se a nahodil pokřivený úsměv, kterým mě naprosto odzbrojil.

,,Mám snad jinou možnost?''

..........................................................................................................................